- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
L
Lajka
Jméno prvního psa vyslaného do kosmu s pomocí sovětské rakety a družice. Jméno Lajka se díky ohromné propagandě stalo světoznámé a socialistické země tohoto psa oslavovaly jako důkaz technologické převahy SSSR v kosmu. Lajka byl zaběhlý pes, kterého posadili do družice, a on tam během jedné hodiny zemřel přehřátím. O tom se však nemluvilo. Vláda USA byla kosmickými úspěchy SSSR koncem padesátých let velmi zaskočena a prezident Kennedy následně formuloval kosmický program, jehož cílem bylo vyslat člověka na měsíc.
Lampión
Skládací papírové těleso různých tvarů (válec, slunce, hvězda atd.) vyrobené z barevného papíru, na jehož dně hořela svíčka a který byl přidělán na delší prut. Děti nosily zapálené lampióny v lampiónových průvodech.
Lampiónový průvod
Byl až do roku 1968 organizován dvakrát ročně – jednou na oslavu VŘSR 7. listopadu a jednou na oslavu vítězství nad Německem 9. května. Děti se obvykle sešly před školou po setmění a pak procházely ulicemi své části Prahy se svíčkami zapálenými ve svých lampiónech. Lampionový průvod k oslavě VŘSR tak začínal obvykle v 18.00 hodin a průvod k oslavě „osvobození Rudou Armádou“ pak ve 20 hodin.
Lenin, Vladimír Iljič
Žil 1870 – 1924. Původně dobrý student právnické fakulty, kterého zradikalizovala poprava jeho bratra za účast na přípravě atentátu na cara. Prostudoval spisy Marxe a Engelse a stal se aktivním v ruské sociálně-demokratické straně, kterou na kongresu v roce 1903 rozdělil na menševiky a bolševiky. Byl velmi nesmiřitelný k jakýmkoliv politickým odpůrcům a v bolševické frakci prosazoval naprostou poslušnost a disciplinu. Vytvářel stranu „vojenského typu“. Marxismus doplňoval a přetvářel na Leninismus, ve kterém vypracovával teorii fungování kapitalismu v období imperialismu a současně se věnoval teorii vědeckého komunismu.
Velkou část života mezi rokem 1900 a 1917 strávil v emigraci, zejména ve Švýcarsku. Velmi temně působí pak jeho dohoda s německou vládou (válečný nepřítel 1914-1918 jeho rodného Ruska), že jej nechá navrátit se přes Německo do Ruska ve speciálním vlaku a dostane také finanční podporu k organizaci revoluce v Rusku. To se také nakonec v říjnu 1917 stalo (viz Velká říjnová socialistická revoluce –VŘSR a Aurora). Německu tato akce pomohla tím, že Lenin začátkem roku 1918 podepsal s Německem Brest-litevský mír a vyvedl Rusko z války proti němu. Dá se tedy zřejmě říci, že Lenin spáchal velezradu tím, že ve válečné situaci kolaboroval s nepřítelem. Německá vláda očekávala, že se komunistický systém v Rusku rychle zhroutí a nebude pro ni představovat další nebezpečí. Historie ale ukázala, že v tomto ohledu Lenin německou vládu přelstil…nebo že německá vlád Lenina prostě podcenila.
Ihned po uchopení moci začal Lenin používat násilí k prosazování svých revolučních cílů. Založil tajnou policii (zvaná v té době Čeka, později NKVD a ještě později KGB), začal zakládat koncentrační a pracovní tábory (Gulagy), znovuzavedl trest smrti, nechal popravit carskou rodinu, umožnil popravy bez soudu atd. atd.. V duchu plánů na rozšíření socialistické revoluce do celého světa pak chystal na její export do dalších zemí včetně Polska, Německa, Československa, Maďarska, Itálie a vyslal k tomu západním směrem v roce 1919 svou Rudou armádu. Tu však v roce 1920 zastavila polská armáda v bitvě u Varšavy. Lenin z toho byl sice rozčílený, ale věřil, že „co se nepodařilo teď, podaří se později“. V Sovětském Rusku zahájil kolektivizaci, po neúspěchu kolektivizačních snah pak Novou ekonomickou politiku (NEP), krvavě potlačil povstání námořníků v Krondštadtu a pokračoval v likvidaci svých nepřátel. V roce 1922 jej stihla mozková mrtvice a od té doby až do smrti v lednu 1924 jeho vliv postupně upadal a přebíral jej Stalin. Lenin ve svém slavném Dopise sjezdu varoval proti Stalinovi, ale tomu se podařilo svou moc po Leninově smrti přesto uchopit, udržet a zvětšit.
Pár citátů V.I.Lenina
Lidová tvorba:
Leninismus
Leninismus je založen na myšlence diktatury proletariátu a "převzetí politické moci" předvojem dělnické třídy - komunistickou stranou. Požadoval (spíše jen teoreticky) dobré sociální podmínky obyvatelstva. Leninismus také ostře útočí proti imperialismu, které nazývá nejvyšším stadiem kapitalismu. Z leninismu pocházel princip rozhodující úlohy těžkého průmyslu, jehož uvádění do praxe velmi negativně ovlivnilo hospodářství Československa. Uvedení leninismu do praxe mělo za následek Leninovu, a později Stalinovu osobní diktaturu a kult osobnosti.
Leninská cesta
Obecný termín, jímž média často označovala cestu vývoje socialistické společnosti stojící na principech leninismu a marxismu-leninismu.
Lidová tvorba:
Lid
Režimní název pro obyvatelstvo socialistických zemí, jehož jménem vládla komunistická strana. Viz též KSČ.
Ze způsobu používání vyplývalo, že členem šedé skupiny „lid“, byl vlastně každý občan bez ohledu na své politické přesvědčení nebo zájmy. Podobný obsah měl také výraz masy.
Lidová tvorba:
Dobové mediální příklady:
Oficiální hesla:
Lidové milice - LM
„Ozbrojená pěst“ KSČ založená ještě před rokem 1948, která byla velmi aktivní při únorovém převzetí moci KSČ. Vlastně až do konce existence komunistického režimu se jednalo o neústavní, avšak silnou organizaci, která velmi viditelně vystupovala tam, kde bylo třeba představit ideologickou podporu a tvrdou ruku režimu. Členství bylo, podobně jako v řadě jiných organizací, často dobrovolně povinné, dané stranickým příkazem, případně do nich byli přihlašování i lidé, kteří o svém členství zpočátku ani nevěděli. Bylo prostě nutné plnit určité kvóty členů této velmi nepopulární organizace.
Lidové povstání
Za lidové povstání byla označována jakákoliv revolta, která byla v souladu s cíli a přáním Moskvy a vedení zemí světové socialistické soustavy. Na druhé straně, jakékoliv veřejné snahy ukázat nesouhlas proti režimu reálného socialismu byla nazývány různými hanlivými a negativními názvy jako například: ulice, kontrarevoluce, nedovolená demonstrace různých živlů, atd., ale hlavně se o nich média zmiňovala co nejúsporněji nebo vůbec.
Například o demonstracích v Plzni i jiných městech ČSR v červnu 1953, kdy dělníci protestovali proti měnové reformě a ČSLA, Bezpečnost i Lidové milice do demonstrantů střílely, nebyla v tehdejším Rudém Právu ani jedna zmínka. Žádné informace se v Rudém Právu neobjevily ani ve vztahu k Berlínskému povstání 17. června 1953, kdy bylo zastřeleno 40 demonstrujících dělníků a několik stovek jich bylo zraněno. Velmi úsporně a výrazně nepravdivě byly v Rudém Právu zmíněné informace o „maďarských událostech“ v roce 1956. Zásadně tendenčně byla veřejnost informována i o aktivitách odborářského hnutí Solidarita v Polsku v osmdesátých letech.
Lidově demokratický
Označení “lidově demokratický“ ve skutečnosti naznačovalo, že takovýto systém či stát je demokracii poměrně vzdálený.
Oficiálně byly tímto názvem označovány režimy či země, kde vládla komunistická strana nebo strana žijící ze spolupráce se SSSR a dalšími Zeměmi Socialistického Tábora - ZST. Dnešním příkladem (2010) tohoto paradoxu zůstává stále přežívající Korejská lidově-demokratická republika (KLDR), která je pod vedením Komunistické strany KLDR zřejmě nejrepresivnějším systémem v historii lidstva.
LM
Viz Lidové milice
Lysenko, Trofim Denisovič
Sovětský politik-vědec-biolog. Byl oblíbencem Stalina. Bojoval mj. proti genetice, která byla v SSSR následně označována za buržoazní pavědu a její rozvoj tím tak byl na mnoho let zastaven. Jeho přístup k vědě byl jasně ideologicky podmíněný a motivovaný.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!