Slovník reálného socialismu - písmeno A

Bude asi stále složitější chápat období reálného socialismu. Život jednotlivců i celé společnosti se zásadním způsobem změnil. Lidé, kterým je dnes méně než 30 let, neměli již přímou vlastní zkušenost s režimem reálného socialismu a mohou proto stále méně a méně chápat jednotlivé výrazy, vtipy i principy života období, které trvalo přes čtyřicet let. I ti, kdo četli Orwellovy knížky „Farma zvířat“ nebo „1984“, si mohou myslet, že se jedná o přehnané bajky. Když se však dnes nad dobou reálného socialismu zamyslíme, vidíme, jak blízko byl Orwell pravdě a jak se většina jeho vizí vyplnila v reálném životě reálného socialismu. Hledal jsem cestu, jak srozumitelně, stručně a jednoduše tuto dobu přiblížit a umožnit tak zájemcům všechny ty nelogičnosti dát do určité mozaiky a pochopit je jako celek.  Došel jsem k tomu, že by bylo zajímavé udělat cosi jako výkladový slovník základních výrazů a pojmů používaných v době reálného socialismu a na této bázi pak vlastně celý život té doby čtenáři přiblížit. Výrazy jsem hledal nejdříve jen ve své hlavě, a když jsem ji vyčerpal, použil jsem hlavy i přátel. Při formulování výkladu jsem se pak dostával dále a množství výrazů se stále rozšiřovalo a začalo zahrnovat i základy socialistické politické ekonomie a dalších předmětů, které byly součástí vzdělávacího systému v té době. Začal jsem se proto obávat, že by se celý ten slovník mohl stát nudnou záležitostí, která by jen stěží nacházela čtenáře. Rozhodl jsem se jej tedy oživit několika dalšími zdroji – politickými vtipy té doby, oficiálními hesly a příklady novinových titulků. Věřím, že takto se celá ta doba přibližuje trochu živěji a pochopitelněji. Zejména z politických vtipů je totiž cítit, že i přes relativní nepřízeň osudu si lidé dokázali najít humor a radost ze života.  Nestavím si za cíl, aby tento "Slovník" byl vědeckým a plně vyčerpávajícím dílem. Spíše bych jej rád koncipoval jako zajímavé, místy úsměvné čtení, které srozumitelně a přitažlivě ukáže principy i absurdity té doby. Na svůj blog bych proto rád přibližně každý týden umístil výrazy začínající na jedno nové písmeno z abecedy a postupně sem tak umístit celý, nyní se rodící, Slovník reálného socialismu. Budu se těšit, že kdokoliv následující stránky prolistuje, nebo dokonce přečte, dá mi nějaký komentář či podnět, jak je vylepšit, jak dobu reálného socialismu ještě lépe přiblížit a zpřístupnit i lidem, kteří ji nezažili. Vítám proto všechny komentáře a zejména další výrazy, vtipy a hesla. Výrazy, které jsou podtržené jsou vysvětleny na jiném místě "slovníku", kam abecedně patří.    

Agent

Za agenta mohl být označen každý jednotlivec, který se z nějakého důvodu nehodil centrální moci. Za agenty bylo postupně označeno i množství soudruhů zakládajících v ČSR komunistickou moc a na základě těchto označení pak byli buď na dlouhá léta uvězněni, nebo někteří dokonce popraveni.

 Podle potřeby mohl být člověk označen za následující typy agenta nebo někdy i více typů najednou: „agent CIA“,“ protikomunistický agent“, „buržoazní agent“, „agent sil nepřátelských socialismu“, „americký agent“ atd.

 Lidová tvorba:

 Americká CIA vyslala do Československa speciálního agenta s úkolem rozvrátit čs. hospodářství. Po měsíci od něj přijde do Washingtonu šifrovaná zpráva: "Pracuje zde mnohem výkonnější organizace pod kódovým označením KSC. Moje práce zbytečná. Žádám návrat.“

 Oficiální hesla: 

• Naší vesnicí americký agent neprojde!
• Nemluv o tom, co děláš!

Agitační dvojice

V počátcích socialistického zřízení chodily agitační dvojice přesvědčovat voliče, aby dali svůj hlas KSČ a Národní frontě. Později již agitační dvojice nebyly třeba, protože každý byl náležitě poučen o tom, že volit musí a volit může z nabídky jedné možnosti.

Agitovat

Pozitivní výraz pro činnost spojenou se získáváním podpory pro KSČ a její politiku. Vykonávali ji agitátoři, kteří se někdy sdružovali do agitačních dvojic. Také v socialistické armádě existovala funkce agitátora jednotky, jehož úkolem bylo získávání podpory ostatních vojáků pro daná politická rozhodnutí, politické akce, brigády atd.

 Akce

Akce bylo poměrně oblíbené označení pro různé likvidační činnosti prováděné bezpečnostními složkami v době reálného socialismu. Různé fáze likvidace církve, náboženských řádů atd. měly například označení Akce K, Akce B, atd. Násilné vystěhovávání samostatných zemědělců bylo pak například označeno jako Akce Kulak. Jak se režim postupně vypořádával s různými skupinami obyvatel, které mu nevyhovovaly nebo s ním nesouhlasily, bylo zaváděno mnoho dalších krycích názvů pro potírání i těchto skupin.

 Akce Z

Takto byla označována brigádnická činnost, které se mělo zúčastnit co nejvíce občanů. Název Akce Z údajně vzniknul ze slova „zvelebování.“ Jednalo se o brigádnické hnutí, kdy například obyvatelé jedné vesnice, městečka nebo čtvrti museli dobrovolně odpracovat nějaký počet hodin na veřejně prospěšných stavbách. Aktivity v rámci Akcí Z měly prioritu v přídělech stavebního materiálu a čehokoliv potřebného. Díla dokončená v rámci Akcí Z byla pak z propagandistických důvodů také náležitě označena jako výsledek tohoto dobrovolného hnutí. Později se staly Akce Z součástí státního plánování a občané se museli dobrovolně povinně účastnit.

 Akce Z byly organizovány od roku 1959 až do listopadu 1989 a ve městech i vesnicích jsou stále vidět některé jejich výsledky. Mezi tradiční činnosti v rámci Akcí Z patřil například úklid sídlišť a veřejné zeleně, stavba kanalizace na menších městech, stavba prodejen a mateřských školek a podbně.

 Příklad oficiálních hesel na podporu Akce Z:

 Občané, budujte nové, krásnější, socialistické Karlovy Vary.

• Ať i Ty můžeš hrdě říci svému synovi, že jsi budoval Karlovy Vary.

Akční jednota

Jednota k akci byla propagována především pro stranu a lid a byla obvykle nutná k budování socialistické vlasti. Výraz se objevoval častěji v období normalizace.

 Aktivita

Sledovaný stupeň režimní loajality jednotlivce a někdy též kolektivu. Být politicky aktivní znamenalo aktivně (samostatně) podporovat aktuální vedení strany a vlády nějakou politicky pozitivní činností (účast na brigádách, účast v manifestacích, sběr surovin, vedení pracovních kolektivů k vyšším výkonům atd.). Tato skutečnost se pak pozitivně odrážela v hodnocení a posudku hodnoceného. Naopak být hodnocený jako pasivní přinášelo problémy.

V systému reálného socialismu bylo běžné, že aktivita, podobně jako i třeba plnění plánů se vykazovala především papírově. Šlo tedy hlavně o to, aby lidé měli dostatek „čárek“ za účast na režimem podporovaných akcích. Skutečnou aktivitu vykazovalo minimum členů společnosti.

 Aktivizovat

Výraz označující proces nebo snahu o zvyšování aktivní podpory režimu. Byl používán například ve spojení „aktivizovat masy“, „aktivizovat pracující lid“, „aktivizovat členy strany“.

 Aktivizace mas byla trvalým úkolem médií, strany i všech organizací Národní fronty, protože bylo zřetelné, že přes často deklarovanou „aktivní podporu“ lidu a mas, byla skutečná podpora režimu malá.

 Aktivní

V posudcích na jednotlivce se bylo třeba zhodnotit jejich aktivitu ve vztahu k režimu, jeho politice a institucím. Pokud jednotlivec cokoliv potřeboval (práce, studium, doporučení i souhlas s čímkoliv) bylo žádoucí, aby byl v posudku označen jako „aktivní“. Za aktivitu bylo považováno například – členství v různých organizacích Národní fronty včetně KSČ, účast na brigádách, účast na oslavách státních svátků, účast v závazkovém hnutí atd.

 Ve většině případů byli  lidé v posudcích označováni jako „aktivní“, protože byli jednak hodnoceni svými kolegy, nadřízenými, sousedy atd., kteří si nechtěli kazit své vztahy s hodnocenými. Samozřejmě se však také našli tvrdší hodnotitelé, kteří se v posudcích vyjadřovali kriticky a tím mohli pak hodnoceným poměrně dost uškodit.

 Aktivní podpora

Tento výraz označoval režimem kýžený stav, kdy každý jednotlivec měl prokazovat aktivní podporu socialistickému zřízení. Viz též Aktivní, Angažovanost.

 Tento výraz byl používán především v médiích, když se hovořilo o masách poskytujících „aktivní podporu vedení strany a vlády“, než o aktivitě jednotlivců.

 Angažovanost

Být „angažovaný“ bylo mírně vyšším stupněm podpory režimu než být „aktivní“. Pokud bylo v posudku nebo jiné formě hodnocení jednotlivce zmíněno, že je angažovaný, znamenalo to, že se aktivně účastní (diskutuje, organizuje, vede, atd.) činnosti různých režimních organizací a struktur a reálný socialismus veřejně podporuje.

 Angažovanost znamenala „vyšší stupeň“ aktivnosti.

 Antagonistický

Za antagonistické síly byly režimem označovány ty části společnosti, u kterých se dal očekávat odpor k socialistickému zřízení. Výraz se používal také ve spojení „antagonistické třídy“, což bylo jiné označení pro „nesmiřitelný rozpor“ mezi kapitalistickou a dělnickou třídou.

 Antiimportní komise

Ve snaze snížit celkový dovoz z kapitalistických států, kde bylo nutné platit ve volně směnitelných měnách, byly v jednotlivých podnicích ustanoveny antiimportní komise, které každou potřebu zakoupit cokoliv v zahraničí měly prozkoumávat, hledat alternativní možnosti nákupu náhrady v rámci republiky nebo alespoň v rámci RVHP. Jednalo se tedy o ultraochranářský mechanismus omezování importu.

 V praxi se často odsouhlasily nákupy věcí, které si přáli různí členové vedení podniku nebo stranické organizace a naopak nákupy některých potřebných strojů a zařízení z dovozu či jiného zboží potřebného pro chod podniku byly omezovány a byly hledány méně kvalitní nebo nevyhovující alternativy. To, současně s dalšími ekonomickými problémy reálného socialismu vedlo celkově ke snižování kvality výroby v ČSSR.

 Antikomunista

Označení osoby s protirežimním smýšlením. Bylo to velmi vážné nařčení, které pokud se objevilo někde oficiálně (například v posudku) obvykle mělo zásadní dopady na život hodnocené osoby i jeho příbuzných.

 Přestože si lidé dělali z režimu a celé marx-leninské ideologie často legraci a vyprávěli vtipy, prakticky nikdo by se býval sám neoznačil za antikomunistu.

 Lidová tvorba:

 Rozdíl mezi komunistou a antikomunistou je ten, že komunista díla Marxe a Lenina četl, antikomunista těmto dílům porozuměl.

 Antikomunistické síly

Označení jakési části společnosti vyjadřující nesouhlas s politikou KSČ nebo snažící se o „změnu socialistického zřízení v ČSSR.“ .

 Tento výraz se častěji objevoval často během normalizace při hodnocení situace v roce 1968. Přestože bylo Pražské jaro především výsledkem frakčních bojů v KSČ, byly z jeho vzniku obviňovány jakési temné „antikomunistické síly“.

 Antisocialistický

Výraz používaný ve spojení „antisocialistické síly“, „antisocialistické postoje“, „antisocialistické živly“. Používal se v médiích v případech kritiky jednotlivců nebo skupin s názory odlišnými od aktuální politiky prosazované v té době vedením strany a vlády. Byl často užíván v období normalizace a konsolidace, kdy bylo třeba dokazovat, že invaze armád Varšavské smlouvy (bratrská pomoc) byla nezbytná k zachování socialismu vzhledem k aktivitě antisocialistických, antikomunistických a kontrarevolučních sil.

 Rozlišení výrazů antisocialistický a antikomunistický nebylo zcela jednoznačné. Antikomunistický postoj byl zřejmě závažnější, protože znamenal odpor k celé marxisticko-leninské teorii.

 Antisovětské živly

Výraz používaný po roce 1968 označující část společnosti, která vyjadřovala nesouhlas s okupací ze strany SSSR a přílišným vlivem SSSR na politickou situaci a život v ČSSR. Alternativně se objevoval také výraz  „antisovětské síly“, který měl podobný obsah.

 V srpnu 1968 byl veřejně antisovětský prakticky celý národ včetně většiny představitelů tehdejší strany a vlády. S postupem času se však oficiální názory měnily a tak ti, kteří dosud dávali veřejně najevo nesouhlas s bratrskou pomocí, byli postupně označováni za antisovětské živly.

 Aurora

Vojenský křižník, který sloužil jako symbol bolševické revoluce – VŘSR.  Lenin dal 7. listopadu 1917 příkaz k vystřelení salvy slepých nábojů z Aurory jako signál k útoku na Zimní (carský) palác v Petrohradě. Tento útok a související demonstrace pak přerostly v převzetí moci stranou bolševiků v čele s Leninem.

 Lidová tvorba:

 Jaké byly tři největší námořní katastrofy? Potopení Titanicu, požár na Queen Mary a nepotopení Aurory.

 Autocenzura

Novináři, spisovatelé a jiní tvůrci již napřed počítali s tím, že jejich tvorba bude cenzurována a tak často tvořili tak, aby výsledky jejich činnosti prošly oficielním schvalovacím procesem.