Dnes tedy druhá část písmene K - výrazy jako Konsolidační proces, Krvavý pes, Kult osobnosti a opět řada vtipů. Pokud Vás zajímá nějaká starší část Slovníku, najdete ji na blogu autora.
Komunistická strana
Ultralevicová politická strana, která přijala tzv. 21 podmínek stanovených v roce 1919 Leninem. Důraz byl kladen na principy diktatury proletariátu, tvrdé vnitrostranické discipliny, třídního boje, likvidaci parlamentní demokracie atd. Komunistické strany byly nadnárodně koordinovány zprvu prostřednictvím Komunistické internacionály – organizace se sídlem v Moskvě a řízené Moskvou a po druhé světové válce pak prostřednictvím jiných více-méně nástupnických organizací ovládaných Moskvou.
Lidová tvorba:
- Snaživá žačka vymyslela básničku a recituje: „U nás doma máme tři malinké kočky, trochu vyrostly a do Strany chtějí všechny.” Učitelka ji pochválila, později přišli hosté z okresu a děvčátko recituje: „U nás doma máme tři malinké kočky, trochu vyrostly a do Strany chtějí dvě z nich.” „Ale vždyť jsi říkala, že máte tři kočky!” „Ano, ale jedné z nich se už otevřely oči!”
Komunistický systém
Viz Komunistická moc.
Konsolidační proces
Proces zpětného uvádění společnosti do stavu před Pražským jarem a výměny kádrů.
Tento proces byl charakteristický pro období začátku sedmdesátých let a byla za něj schovávána všechna restriktivní opatření a politické čistky (prověrky), jejichž cílem bylo odstranit z KSČ a z jakýchkoliv vedoucích funkcí lidi, kteří byli nějakým způsobem spojeni s Pražským jarem nebo byli prostě nové vládnoucí garnituře nějakým způsobem nepohodlní. Viz též Normalizační proces.
Kontrarevoluce
Výraz, který se začal objevovat v médiích jiných zemí socialistického tábora (ZST) v průběhu Pražského jara (leden – srpen 1968), když byl hodnocen politický vývoj v ČSSR. Výraz označoval existenci sil „nepřátelských socialismu“, které chtěly „zvrátit kolo dějin návratem ke kapitalismu“.
V ČSSR byl tento výraz velmi populární mezi posrpnovými politiky, kteří byli do svých postů vyneseni právě srpnovou invazí v roce 1968. Důkazem existence kontrarevoluce měly být vysoce medializované „nálezy“ tajných skladišť zbraní, ilegálních (nerežimních) tiskovin, propagace názorů odlišných od momentální ideologie. atd. Zajímavý byl pak také výraz plíživá kontrarevoluce, který měl postihnout méně viditelné projevy nesouhlasu s návratem plně totalitního systému po srpnu 1968.
Konzervativní křídlo KSČ
Jednalo se v principu o členy strany, kteří neviděli a necítili potřebu změn a zůstávali „věrni pozicím marxismu-leninismu“„. Byli to obvykle zastánci tvrdého režimu z padesátých let, kteří v něm viděli nejlepší způsob udržení moci pro KSČ. Proti nim se v šedesátých letech postupně tvořilo reformní křídlo KSČ. S invazí v srpnu 1968 konzervativní křídlo KSČ zvítězilo a do politického života přivedlo konsolidaci, normalizaci a stagnaci až do roku 1989 a reformní komunisty začalo s odporem nazývat „revizionisty“, tzn. někým, kdo chtěl revidovat marxismus-leninismus, přestože nic takového není potřeba, protože „marxismus-leninismus byl vytvořen jako obecně platná, trvalá filosofie, na které není třeba nic měnit“.
Kopečkáři
Lidé opouštějící „ilegálně“ republiku (emigranti) po Únoru 1948 do doby než se hranice neprodyšně uzavřely. K odchodům se obvykle používaly lesní cesty přes „kopečky“, tzn. hlavně Šumavu. Odtud tedy tento výraz. Viz též Emigranti.
Lidová tvorba:
- Chytili takhle jednou Kohna pohraničníci a ptají se ho: „Hele, Kohn, co tady dělají?“
„Utíkám do Sovětského svazu!“
„Ale, Kohn, tady jsou na západoněmecké hranici.“
Na to Kohn odpoví: „To je možný, moje láska k Sovětskému svazu přece nezná hranic!“
Kosmonaut
Člověk letící do kosmu s použitím sovětské techniky.
Chodící důkaz technologické vyspělosti sovětské společnosti, který byl velmi silně využíván v ideologické propagandě. Prvotních úspěchů sovětské kosmonautiky, která byla koncem padesátých let zřejmě opravdu dále než americká, bylo využíváno jako důkaz toho, že komunismus/socialismus je celkově úspěšnější než systém kapitalistický.
Lidová tvořivost:
- Volá bača přes údolí na baču – „Janóóó, Rusové, letí na měsíc!“ A Jano křičí přes údolí zpět: „Ááá všichnííí?“
- Po přistání Američanů na Měsíci si zavolá Brežněv své vědce do Hvězdného městečka a říká: „Ty Amíci nás doběhli, ale já vím, jak na ně. Oni přistáli na Měsíci, a proto vy soudruzi, přistanete na Slunci.“
Ale soudruhu generální tajemníku, na Slunci je přece hrozně vysoká teplota a oslepující světlo“. „Na to jsem samozřejmě myslel, poletíte přece v noci“!
- Sovětský raketoplán havaroval. V troskách byli nalezeni všichni členové posádky: palubní tesař, kapitán a nástěnkář...
- Dotaz na rádio Jerevan: „Proč posíláme kosmonauty v drahých korábech do vesmíru, když nemohu dostat koupit ani zvonek k jízdnímu kolu?“ „Pošlete nám prosím hned informaci, kde jste dostal jízdní kolo!“
- Dotaz na rádio Jerevan: „Je člověk na měsíce blíže nebi?“ „V principu není, ale je dále od pekla“.
Kovaný (komunista)
Výraz označující obvykle dlouholetého člena KSČ, který měl dobré kontakty a postavení ve straně a lidé se obávali, že ani soukromě nebylo bezpečné s ním mluvit otevřeně, protože by je mohl udat.
Košický vládní program
Vládní program vyhlášený po příjezdu československé koaliční vlády 5. dubna 1945 pod vedením Beneše z Moskvy do Košic.
Tento program již obsahoval závazky, že ČSR bude lidově-demokratickou republikou a bude mít přátelský vztah k SSSR. Program také formuloval koncepci Národní fronty, která později zcela neutralizovala samostatné fungování všech politických stran jiných než KSČ. Po Smlouvě o přátelství a pomoci mezi ČSR a SSSR podepsané mezi Benešem a Stalinem v roce 1943 byl Košický vládní program druhým zásadním dokumentem likvidujícím demokratickou a nezávislou ČSR a začleňující ji mezi země podřízené SSSR a přijímající systém reálného socialismu.
Krajní dogmatismus
Jiný výraz pro ultralevičátství, tzn. takové lpění na principech nebo taková interpretace marxismu-leninismu, které bylo složité obhájit i z pozic komunistické strany. Za krajního levičáka byl označen Stalinem například Trockij a řada dalších komunistických politiků, kteří nebyli pohodlní Leninovi nebo později Stalinovi.
Kritika
Kritika a sebekritika byly propagovány jako základní projevy socialistické a vnitrostranické demokracie. Reálná možnost kritizovat však byla zásadně omezená stranickou disciplinou, vedoucí úlohou komunistické strany, mocí hierarchicky vyšších jednotlivců nad ostatními atd. K sebekritice pak docházelo spíše jen z donucení a především jen na „stranické půdě“.
Lidová tvorba:
- Kritizovat můžeš, ale bude tě škoda.
Krize ve společnosti
Výraz označoval situaci, do které společnost v ČSSR dospěla pod vedením KSČ na konci šedesátých let.
KSČ sice prosazovala vždy svou vedoucí úlohu i za použití násilí avšak posléze nebyla ochotna převzít za negativní důsledky své vedoucí úlohy zodpovědnost. Tzn., že i problémy vzniklé jejím přičiněním byly „krizí celé společnosti“, která se do nich dostala jaksi sama, a na vedoucí úlohu KSČ bylo v té chvíli zapomenuto. Viz též Společenská krize.
Krvavý pes
Označení zřejmě prvně použité režimními médii na osobu J.B. Tita, jugoslávského komunistického vůdce, který v roce 1948 sice opatrně, ale přesto odmítl plně respektovat vedoucí roli Moskvy v rámci komunistického hnutí a vedl Jugoslávii po vlastní cestě komunistického vývoje. Jugoslávie pak byla po celou dobu od ostatních zemí socialistického tábora (ZST) dosti odlišná zejména tím, že bylo možné volně cestovat, každý občan měl nárok na zakoupení určitého objemu valut apod.
KSČ
Strana založená v roce 1921. Vstoupila do Stalinovy Komunistické internacionály. V roce 1929 na svém 5. sjezdu přezvala vedení strany marxisticko-leninská frakce v čele s Klementem Gottwaldem, která si dala za cíl socialistickou revoluci. Od roku 1938 do roku 1945 byla KSČ zakázána. V roce 1946 získala KSČ ve volbách největší počet hlasů a Gottwald se stal premiérem. Mocenský vliv SSSR a dosud přežívající poměrně silná podpora voličů získávaných například i přidělováním půdy a majetku po vyhnaných Němcích umožnila KSČ převzít 25. 2. 1948 (Vítězný únor) politickou most ve státě. Po Únoru vybudovala KSČ politický systém, kterým byla veškerá moc soustředěna mezi nejvyšší funkcionáře KSČ. Opozice byla zlikvidována nebo neutralizována v Národní frontě. Zákonodárné orgány, vládní instituce a organizace v Národní frontě (mimo KSČ) se staly vykonavateli příkazů KSČ a zástěrkou totality. KSČ znárodnila průmyslové podniky, zlikvidovala soukromý sektor, soukromá řemesla, maloobchod, živnosti a zkolektivizovala vesnice. K zakrytí katastrofických výsledků v ekonomice republiky provedla v roce 1953 měnovou reformu. Ani ta, ani žádná z následných ekonomických reforem, které měly zlepšit fungování socialistického hospodářství, neuspěla. Největší krize v KSČ přišla v roce 1968 a byla vyřešena až invazí vojsk varšavské smlouvy. Po té následovala konsolidace, normalizace a nakonec „sametová revoluce“ v roce 1989. Viz též Komunistická strana, Gottwald.
Lidová tvorba:
- Co znamená zkratka KSČ? "Konec Srandy Čecháčkové."
- Pytlák soudruh Novák chytil do pasti živého zajíce. Dá ho do pytle, přinese domů a říká ženě: „Mařko, udělej ho na smetaně“ „Ty ses zbláznil, kde bych sehnala smetanu?“ „No tak dobře, tak ho udělej na špeku“ „Ty nejsi dnešní, špek jsem neviděla už pár let.“ „Aha, tak ho udělej na česneku“ „Ten měli naposled loni na Vánoce“. „To se na to …. Vykřikne vztekle Novák, otevře pytel a nechá zajíce utéct. „Ať žije KSČ, Ať žije KSČ, Ať žije KSČ křičí zajíc a utíká radostně pryč.
KSSS – Komunistická strana Sovětského svazu
Název Komunistická Strana Sovětského Svazu byl oficiálně zaveden v roce 1952. Do té doby se používalo několik jiných názvů, ale princip byl stejný: jednalo se o komunistickou stranu s působností ve všech zemích Sovětského svazu. Původně šlo o bolševickou část Sociálně demokratické strany Ruska, která vznikla v roce 1903, kde V.I. Lenin prosazoval zavedení vojenské discipliny. Jeho straničtí oponenti tuto koncepci odmítali vzhledem k tomu, že evidentně likvidovala jakékoliv vlastní myšlení, uvažování a vnitrostranickou demokracii. Před hlasováním o této otázce Lenin své oponenty urážel hrubými výpady a ti se na protest vzdálili ze schůze. V té chvíli dal Lenin hlasovat a jeho koncepce zvítězila podporou takto vzniklé většiny (bolšinstva). Viz též Bolševik.
Lidová tvorba:
- Na sjezdu komunistické strany Sovětského svazu povídá Alexandr Kozirjev:
"Nyní bych chtěl připomenout zásluhy ruského hrdiny Ivana Ivanoviče Ivankieva,který za války ověšen municí utíkal z kopce proti rozjetému tanku a křičel: "Za stranu, za lidi!" Skočil pod tank a tímto činem ho zničil."
Kulak
Negativní výraz sloužící k označení úspěšných, samostatně hospodařících zemědělců.
Výraz byl nejdříve užívaný po VŘSR v SSSR. V ČSSR byl pak do oficiálního režimního žargonu v padesátých letech také přijat. Kulaci představovali pro režim nebezpečí v tom, že ukazovali možnost úspěšného hospodaření i mimo družstva. Kulaci byli proto likvidováni vyvlastňováním majetku, nevykupováním produkce, veřejným zostouzením a v krajních případech i vězněním. Viz též Kolektivizace, Akce, Stalin, JZD.
Kult osobnosti
Zveličování zásluh a neúměrná popularizace veřejně činné osoby, která se současně nesmí žádným způsobem kritizovat.
Do velké míry jimi byli ve své éře všichni hlavní vůdcové komunistických stran a hnutí, ale mezi hlavní představitele kultu osobnosti patřil například J.V. Stalin či Klement Gottwald. Jako příklady lze použít také Fidela Castra na Kubě nebo korejského Kim Ir Sena a jeho syna i vnuka v Severní Koreji.
Lidová tvorba:
- Stalin chce uctít Puškina památníkem
První návrh – Puškin čte dílo Byrona – rozhodnutí komise : Ideologicky nepřípustné.
Druhý návrh – Puškin čte dílo Stalina – rozhodnutí komise: Historicky nesouhlasí.
Třetí návrh – vítězný – Stalin čte díla Stalina
Kulturní dům
Centrum kulturního a ideologického vyžití obyvatel menších měst nebo městských částí.
Kulturní dům nebo-li „kulturák“, obvykle zahrnoval větší sál pro organizaci schůzí, plesů či představení, dále pak výčep s restaurací s umakartovými stoly a několik kanceláří. Řada kulturních domů byla postavena v rámci Akce Z.
Kulturní revoluce
Proces likvidace všech vzdělanějších osob včetně učitelů v Čínské lidové republice začátkem 60. let.
Kulturní vyžití
Tento výraz byl v médiích používán ve spojení například kulturní vyžití lidu, kulturní vyžití pracujících, kulturních vyžití mas, kulturní vyžití obyvatelstva atd. Bylo tím míněno především poskytování a konzumace masové zábavy a kultury v duchu socialistického realismu prostřednictvím masových médií, představení v kulturních domech atd.
Kytice
Obvykle ve spojení „kytice růží“ nebo „kytice šeříků“, případně „kytice rudých karafiátů“.
Tyto výrazy se objevovaly v oficiálních informacích o „vzdání pocty“ hrdinům komunistického hnutí či jiným loajálním osobám a osobnostem, které byly v dané době režimem uznávány. Kytice byly „kladeny“ u příslušných pomníků a památníků nebo je představitelům strany a vlády předávaly děti s rudými šátky.
Poté má projev Vladivostok Šimánečko a ten povídá:
"Soudruzi a soudružky, chtěl bych jen připomenout, že to nebyl Ivan Ivanovič Ivankiev, ale Georgij Vasiljev,a když běžel z toho kopce, tak nekřičel „za stranu, za lidi“, ale „zasraný náledí“, spadl pod tank a tank vybouchnul.
