Mezi českým a maďarským politickým vývojem se bohužel rýsují stále zřetelnější paralely. Paroubek v koordinované akci se starým pánem včera svrhnul vládu. Mám Klause rád a velice jej respektuji z mnoha důvodů, ale bohužel už začíná mít stařecké vrtochy – tak jako je měl ke stáru Topolánkův velký oblíbenec Karel Kramář.
Hrdina Lajos Bokrosgoogle
Ale zpět k tématu – ve svém blogu jsem již na konci října minulého roku viděl jasné podobnosti mezi českou a maďarskou politikou . Jádrem byla myšlenka, že maďarský i český stranický systém se pomalu ale jistě vyvíjejí k tomu, že v parlamentu budou zřejmě jen dvě, maximálně – řečeno politologickou terminologií – dvě a půl strany a navíc, že si tyto zásluhou totálního populizmu začnou být programově velice podobné, čili jakoby se pomalu vyzmizíkovával smysl Politiky jako takové. Prostě se můžeme dostat do situace, kdy nám budou vládnout jakási bratrstva, mezi kterými nenajde rozdíl ani specialista.
Dnes bych to doplnil o postřeh, že český politický vývoj ve stranickém spektru jakoby s jistým zpožděním (řekněme tak 1-2 roků) kopíruje ten maďarský. Podívejme se na maďarskou situaci dnes. Přestože byl už na podzim maďarský stát velice blízko státnímu bankrotu, před kterým jej zachránily jen půjčky mezinárodních finančních situací, neudělaly maďarské strany pro zlepšení situace prakticky vůbec nic. Socialistický premiér Gyurcsány sice odstoupil a momentálně hledají jeho nástupce, kterým bude zřejmě velice brzo nějaký významný ekonom s vynikající reputací (bohužel skoro stoprocentně nikoli ten nejlepší – Lajos Bokros), což nepochybně pomůže k výrazné stabilizaci zdejší hospodářské situace, protože dnes už všichni kromě Fideszu uznávají, že léčba bude drsná, něco na způsob Bokrosova balíku v polovině 90.let, kdy také Maďarsko stálo před státním bankrotem.
Zde další blogy k maďarské politice (přes ně se dostanete na další):
Podivná verze maďarského nacionalizmu
Maďarský fašizmus na vzestupu
Bohužel se socialisty na hledání kandidáta v parlamentu spolupracují již jen jejich bývalí liberální koaliční partneři SZDSZ a konzervativní MDF (obě strany budou bojovat o to, aby vůbec byly v příštím parlamentu). Zdaleka největší opoziční strana Fidesz Viktora Orbána stále svéhlavě a krajně nezodpovědně chce jen a jen předčasné volby spolu s volbami do europarlamentu, aniž by však nabízeli jakoukoli variantu k řešení krize kromě několika velmi obecných a protiřečících si frází. Co na tom, že by to způsobilo nejméně tříměsíční výpadek v procesu vládnutí v situaci, kdy je třeba jednat rychle a rázně? To Fidesz nezajímá – a připomínám, že Fidesz je pravicový jen nacionalistickou rétorikou, nikoli z pohledu ekonomického! Jak už jsem v několika předchozích blozích věnujícím se maďarské politice připomenul: Fidesz je v tomto socialističtější socialistů!
O obdobná situace se rýsuje i u nás – ekonomická krize, předsednictví EU, vše jedno, Paroubek a his boys prostě destabilizují tuto zemi teď a hned, ať to stojí, co to stojí. Tři měsíce rozhodně počkat nemohli! Když jsem sledoval politiku našich socialistů poté, co odmítli zahraniční mise kvůli poplatkům ve zdravotnictví, konstatoval jsem, že jsem již zcela opustil představu, že Paroubek nemůže přijít vždycky s něčím horším . A přišel, nezklamal.
Možná, že se nějaká trubka Maďarům dnes směje, že se hádají i za velmi kritické situace pro jejich zemi. V tu chvíli si připomínejme, že naneštěstí pro Maďary jejich komunisté nadělali za své vlády obrovské dluhy v zahraničí a těmi Maďarsko trpí dodnes. Kdybychom byli v roce 1990 v jejich situaci, určitě by také nebylo dnes na pastelkovné. Začínáme se jim ale velmi podobat a po několika letech nezodpovědného rozhazování levicové vlády můžeme být velmi rychle tam, kde jsou Maďaři dnes.
Je to začarovaný kruh – ten nabídne třináct důchodů, druhý nabídce čtrnáct. Z dluhové pasti vedoucí k totálnímu krachu nás může vyvést jen zodpovědná politika, ve které se nesmí provozovat osobní nenávist, pane Tlustý a Klausi. Pokud se politika přestane brát jen jako technická záležitost řídící se heslem “umění možného” a začnou se do toho plést pojmy kamarád-nekamarád, je vždycky zle. Maďarsko nás varuje! Budete-li mít čas, vemte někdy do ruky knihu Bída malých národů východní Evropy od významného maďarského intelektuála Istvána Bibó.
Ale abychom nekončili tak vážně - v Maďarsku už nejsou ty státní svátky takové masakrovací drama, jak to bývávalo ;) Poslední svátek 15.března byla mj. přísaha nových členů Maďarských gard na náměstí Hrdinů v centru Budapešti - to je samozřejmě trapné a ostudné a měla je rozehnat bez varování nějaká zásahová jednotka. Nicméně nějaký dědula jim tam vykládal kromě toho, že chleba má být z maďarské mouky, taky o tom, že nemá na zubní protézu :)) Takže, milí hungaristé, zde je dar za to, že jste můj blog přečetli (převzato z index.hu) - klikněte ZDE.
