To se nám zase urodilo rozhořčených
článků, blogů a já nevím čeho ještě, o tom, jak se politici
vyhřívají na jachtách, scházejí s boháči a kdoví jaké další
vylomeniny provádějí. Mnoho slov, důkazy skoro žádné,
pokrytectví a snového blábolení zato hromada největší. Složení
parlamentu, vlády, krajských zastupitelstev a dalších
demokraticky složených sborů je pravým obrazem společnosti.
Politici – to jsou také lidé, jsou jako my ostatní.
Lakomecgoogle
Mezi politiky jsou lidé poctiví, stejně jako protřelí zloději. Jsou tam lidé krásní i oškliví, hloupí i chytří atd., atp. Naprostá většina z těch, kdo dnešní top politiky tvrdě kritizují za všechno možné, by se na jejich místě a s jejich příležitostmi chovala ještě podstatně hůře. Pochopitelně neobhajuju korupci a zlodějiny, mluvím tu jen o pokrytectví mnoha kritiků, kteří dělají, jako kdyby politická elita byla jakýmsi eticko-morálním ufem, které nemá se zbytkem společnosti nic společného. Baže má, a hodně, skoro vše, páč odtud vzešla. Máme demogracii a né aristokracii nebo totalitu.
Jedinou praktikovatelnou obranou voliče je volit strany, které chtějí co nejmenší stát – přeloženo: co nejméně příležitostí ke kradení z kapes nás všech. A pak také volit politiky, kteří jsou co nejpravděpodobněji finančně, kariérově a v neposlední řadě sexuálně ukojení. Je pak větší naděje, že je bude zajímat něco dalšího. Nejhorší je na všechno kašlat, o politiku se nezajímat a pak se u píva čílit, že na nás z televíze čučí bezvýznamný impotentní žebrák, který se zrovna smeká, aby alespoň tu jednu svou osobní charakteristiku s pomocí zlaťáků změnil k lepšímu. Halt měnit politiku k lepšímu je věc pracná a namáhavá.
Související blogy:
Omluva Paroubkovi a Pehe v blázinci
Dohnal - jak to, že nesedí ve vazbě?
Mění se demokracie v socialistické aristokracie?
Měl Topolánek přijet az Berlusconim s točeňákem?
Politika pochopitelně láká mnoho lidí, kteří by se jinde v životě neuplatnili – víc peněz by jinde nevydělali, jako gigolové by se neuživili, pro jiné typy úspěchů by je také nikdo neobdivoval. Jsou samozřejmě rovněž výjimky potvrzující pravidlo, ale jinak se nedivme, že to v politice chodí jako všude jinde. On si leckdo myslí, jakej že je to poctivec, ale kdyby se onen světec setkal s REÁLNOU nabídkou, všechno by mohlo být jinak. Zelený je strom života.
Opravdu nechápu to toskánské rozhořčení – že se politici scházejí s lobbisty a největšími boháči o dovolených? S kým by se asi tak kromě své rodiny a přátel měl takový Topolánek či Paroubek či kdokoli jiný v obdobné vlivné pozici scházet? S prodavačkou v kiosku nebo s vedoucím kina? Co svět světem stojí, vrána k vráně sedá a podobný si sobě podobného hledá. Já bych se tak maximálně divil, že si na dovolené nedají od kšeftů oraz úplný a že si to nenechají někam do Prahy, kde by vše proběhlo v naprosté tichosti a klidu, nepostřehnuto ničím a nikým. Takovou inteligenci hoši a děvčata z velkého světa mají, žádný strach.
Jediná věc, které je na celé letní toskánské okurce pro obyčejného občana znepokojující, je Randák. Tento bývalý ředitel rozvědky či kontrarozvědky či kýho výra se zapojuje zcela otevřeně a bez servítek do politického boje. A to je u člověka s jeho profesionální minulostí velmi nebezpečné. Toho už dávno měla zásahovka odvézt do vazby. Zatím se ale nic podobného nestalo a ani novináře to mnoho neinteresuje. Míchání hrušek s jablky je to, co je nebezpečné.
Zbytek z celkého toskánského dobrodružství nestojí za řeč. Je to normální chod života, normální chod politiky. Proč je zlatokopka Péťa s pupkatým strejcem co momentálně nemá ani pořádně naducanou šrajtofli? - jak se každý dovtípí, chytře čeká, až se páprda stane premiérem a pak bude peněz a slávy a já nevím čeho hromada. Není to hezké, ale tak to chodí. Zatím se alespoň zamilovaný párek pobaví žalováním autorů komixů a přirovnáváním sebe sama k obětem koncentračních táborů.
