- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Znáte někoho, komu dítě zemřelo vinou zanedbání lékařské péče? Můžu vám dát kontakt, abyste mohl popřípadě přednést tenhle svůj výplod osobně.
Jako bezdětný člověk si asi vůbec nedovedete ani představit, co asi ti lidé prožili a prožívají.
Nesoudí se kvůli penězům, soudí se proto, aby ten svůj úplně rozbořený svět dali aspoň trochu do pořádku. Aby zmírnili ten svůj pocit křivdy a bezmoci.
To, že jim možná soud přiřkne nějaké odškodné, je druhá věc.
Ještě Jocha do toho motejte. Ten chlap jednou řekl pravdu a všichni místní bezdětní hedonisté se do něj pustí.
Tedy, jaké odškodné byste chtěl, kdyby vám někdo prokazatelně umořil matku nebo dítě?
Pán by jim odpustil. Peníze kazí charakter.
Pan autor trošku opomíjí chronologii - aby byl pozůstalý oprávněn požadovat "ty svoje miliony", musí nejdřív dojít k určení odpovědnosti za onu smrt dítěte. A smrt je jeden z mála, ať si autor myslí co chce, nevratných jevů. Rozbité jde opravit, nebo koupit nové, roztržené jde slepit. Mrtvý člověk je definitivní. Nejde slepit ani koupit nový. Někomu z toho může jebnout, někomu je fuk, většina lidí je z toho nešťastná a pamatuje si to do konce života. Jde o traumatizující zážitek, to je nepochybné, zvlášť když jde o dítě. Možná by pan autor viníka umlátil násadou od krumpáče, možná pověsil - to je možné řešení. A byla doba, kdy se takové řešení dělalo - říkalo se tomu oko za oko, zub za zub. Nebo jde zároveň potrestat viníka a trochu zmírnit následky penězi. I to už tu bylo - možnost vykoupení se ze zločinu. Peníze pomohou pozůstalým, možná sourozencům toho mrtvého dítěte. Je to totiž jediné řešení a pan autor je pitomec, když tohle napadá. Navíc to potrestá pachatele.
Myslím, že většina těch rodičů či příbuzných by z fleku vyměnila ty miliony za živé dítě nebo příbuzného, bohužel to ale nejde.
Já zas vidím za podobnými názory závist . Nevím jestli je to i váš případ, ale takhle smýšlí cca většina lidí u nás, s poškozenou rodinou mají soucit jen do té doby než se začne jednat o odškodnění a to nemusí být zrovna v řádu milionů.
Mám pocit, že pokudby mi zabili dítě, tak věřte, že by mi fakt nestačila nějaká skoro vnucená omluva, nebo podmíněný trest nějakému doktůrkovi, jak je to v naprosté většině případů, ale chtěla bych aby to nemocnici opravdu zabolelo (jedině tak snad dojde k nápravě a věci se pohnou směrem k tomu, aby se to už více neopakovalo) a nemyslím si, že jsem nějaký patologicky smýšlející rodič.
Jak chcete přimět instituci typu nemocnice (LDN, obecně státní instituce,..) ke změně svého chování. Ne jen k tomu, že obětují jednoho nebo budou kolem něj mlžit a mlžit až to zamlží? Jen a jen přes peníze protože to bolí i ty nahoře a čím víc tím líp (množství se odvíjí od posledních vyhraných sporů...) Navíc jejich chování k tomu přispívá - mlžení a vzájemné krytí (doktoři, soudci,....) kdy se k tomu co se stalo jen velmi těžko dostáváte nebo nemáte šanci se dostat. Takže sláva, že alespoň někdo má ještě dost energie, peněz a odvahy se s těmito molochy soudit.
Z pohledu ekonoma a státu jsou samozřejmě děti - budoucí poplatníci daní a pokud to tak bude brát a bude chtít co nejvíc je to taky dobře. Protože jen zdraví a vzdělaní lidé mohou a budou odvádět slušné daně. Tím stát zároveň zajišťuje své základní funkce. Jak jednoduché.
Z pohledu rodiče to beru trochu jinak
určitě té nápravě stavu ve zdravotnictví prospěl,když pustil dealery léků až přímo do ordinací lékařů,kteří si tam pak vyjednávají provize v desetitisících. Tady je skutečné jádro problému: Peníze nic neřeší, pokud morálka zakládá na jejich hodnotě. Nemocnice, která bere ze státního rozpočtu a ještě si "přividělává" na farmaceutické lobby a stavebních úpravách a prádelně a... a..určitě oželí pár set tisíc, které by prodělala mnohem častěji, kdyby neměla třeba i ty lékaře, kteří upečou novorozeně. To je stav společnosti, kde jediným měřítkem jsou peníze.Nakonec i ta dečka mohla být pokusným nástrojem k experimentu, který se povedl a byl zaplacen desetinásobně víc od dealera.
K tomu Klausovi - ono dosť ťažko sa argumentuje pravicovou rétorikou, napríklad ochranou tradičnej rodiny, keď nemáme jedinú presnú definíciu rodiny a už vôbec nie, čo je to tradičná rodina.
Tá mnohopočetná a viacgeneračná alebo tá jadrová jednogeneračná ako sa vykryštalizovala na konci minulého storočia ?
No a ďaľší rozpor - krajiny - hlavne Škandinávia ale aj Francúzsko - sledujúce ľavicovú politiku defamiliarizácie rodiny / Esping - Andersen / majú podstatne vyššiu pôrodnosť ako krajiny, ktoré stavajú na " kresťanských " princípoch - teda Nemecko, Taliansko, Španielsko.
Zaujímavé, že ?
Ako keby tá pravicová rétorika v sociálnych štátoch Európy neučinkovala.Ak to pochopil Klaus - niet mu čo vyčítať, že sa nedrží dogmaticky svojich zásad.
váš diskusní příspěvek nezačíná větou: "Omlouvám se, že čehůnům vstupuji do věcí, do kterých je mě něco až v druhé řadě..." ..jinak pokud máte občanství české, hodilo by se psát česky. Takhle můžu mít oprávněný pocit, že mluvíte za maďarskou menšinu na slovensku, kterou autor tohoto blogu prezentuje radikálním pravičáctvím, a svým "nezaujatým" postojem zpoza maďarské vyhlídky na českou malost.
Souhlasím s vámi, až na jednu věc. Rodič, který přišel o dítě je bezmocný ve vymáhání zjištění kdo za to může. Spíš než touhu po pěnězích to vidím jako touhu po pomstě, vytřískat z nemocnice peníze, protože nic jiného si na nich stejně nevezmou, když tím ty "vrahy" poškodí a ohrozí na existenci tim líp. Zištnou motivaci vidím u rodičů, toho kluka co se málem utopil, ti si ale vyhlédli šíleně drahou experimentální léčbu, je to zoufalé, ale přitom jaksi lidsky pochopitelné.
pokud jde o "bolestné" rodičům dítěte, kterého zaživa upálila termodečka..např. tak jakákoliv částka je bezvýznamná..naopak: Méně, než dva miliony by to nemělo být.
Víte co pane, kdyby mi např chybou nemocnice zemřel manžel, asi bych se také soudila o peníze; a ne, nejsem bezcitný parazit toužící zbohatnout na smrti milovaného. Jen, že ke všemu bolu by mi přibyly obrovské finanční problémy a pravděpodobně vystěhování z bytu, protože bych prostě neměla šanci utáhnout hypotéku. Pojistku máme, ale ta nestačí. Šlo by mi především o mého syna. A s odškodňováním souhlasím. Není to o vydělávání, ale o nutnosti. Ti rodiče např. nebudou schopni díky psych. problémům chodit do práce, budou jim doporučovány např. lázně, dovolená, změna prostředí, stěhování. Kde na to vzít? Nesuďte lidi kolem sebe, věřte že na smrti miminka nikdo nechce vydělat, že málokdo mezi námi je taková zrůda. Možná jde také o pocit, že viník byl potrestán aspoň finančně, to vás nenapadlo? Odškodnění ze strany nemocnice by se mělo stát automatickou samozřejmostí, aspoň by si páni doktoři začali dávat lepší pozor.
autor netvrdí že pozůstalí nemají nárok na odškodné. Jen píše o svém podivu, kde lidé co jim zemřelo třeba dítě berou sílu nebo myšlenky na žalobu o peníze. "normální" rodič by volal po odhalení a potrestání viníků a o peníze by mu asi nešlo !
kdo má první ten nápad zažalovat lékaře a nemocnici o nějakou pobuřující částku. To se truchlící rodině ozve právník těsně po stáži v USA a nabízí: "Slyšel jsem, co se vám stalo, svěřte mi to, vyhraju vám velké peníze..."