Václav Klaus, kterého si za mnoho věcí velmi už dlouho vážím, mě v posledních týdnech hořce zklamává. Už to tak vypadá, že odhodil svůj politický pragmatizmus, se kterým tolik pozitivního dokázal a nechává se unášet patologickou nenávistí ke svým soupeřům, i když je to pro jeho politické cíle zcela kontraproduktivní. Je to trapné a smutné.
Topol s KPVtopolanek.cz
Že Klaus Topolánka nijak zvlášť rád nemá, to je věc dlouho známá. Když ale nechal pomocí svých věrných poslanců potopit Topolánkovu vládu (ať si Jakl plácá co chce, nikdo mu to stejně nevěří), hodně to přehnal. To, že projevil zcela otevřeně nevděk vůči Topolánkovi, který má rozhodnou zasluhu na tom, že dnes sedí tam, kde sedí, to je věc vedlejší. Klaus ovšem musel vědět, že JAKÁKOLI varianta po Topolánkově vládě bude horší než Topolánkova vláda. Jeho kroky jsou tedy z hlediska člověka s pravicovým viděním světa nepochopitelné. VŠE po Topolánkovi bude pro Klause a pro lidi jako já, kteří s ním sdílí většinu náhledů na svět, horší z hlediska ekonomického, zahraniční politiky i z hlediska personálního obsazení vysokých postů a úřadů.
Dosazením a schválením ušmudlaného statistika s komunistickou minulostí do křesla premiéra v době, kdy naše země stojí v čele evropské politiky, je už věc zcela mimo moje obzory. A Fischer je Klausova figura, páč a poněvadž kdyby mu nebyl po chuti, není moci, která by Klause mohla přimět k tomu, aby jej do úřadu jmenoval. Klaus v tomto ohledu zcela zhavlovatěl a začal prosazovat nepolitickou politiku. Máme vládu plnou lidí bez mandátu, kteří nicméně budou mít pravomoci jako vláda plnohodnotná. Jen s tím rozdílem, že obyčejný občan už vůbec nebude mít přehled o tom, kdo má jaké názory, za čím si stojí a hlavně kdo za ním stojí. Místo řešení problémů budeme teď po celé měsíce svědky nikoli hledání řešení, ale permanentní volební kampaně.
Další relevatní blogy:
Fischer - na divadle se tomu říká šmíra...
Potřebujeme Klause i Topolánka
Hayeku, probuď se, Klaus se zbláznil!
Topolánek dorostl v pořádného Topola
Poslední výkony Klause v souvislosti se schválením Lisabonské smlouvy v Senátu jsou zatím smutným vrcholem Klausova ústupu od politiky zdravé racionality k postojům dítěte v hysterickém záchvatu zlostné nenávisti. Čemu se Klaus diví? Schválení Lisabonské smlouvy v Senátu sám svými kroky v posledních týdnech zajistil. Otevřeným frontálním útokem na Topolánkovu vládu si totiž možná upevnil svůj vliv na poslední věrné, ale zcela odradil celou řadu dalších významných členů ODS včetně zákonodárců.
Klaus je samozřejmě i tak daleko lepší variantou, než aby se po Hradě teď coural Švejnar. O tom není pochyb. Klaus se ovšem začíná nebezpečně podobat lidem jako Paroubek, kteří nejsou schopni ctít politického soupeře jako politického soupeře a vše přesouvají do velmi nebezpečné roviny osobní nenávisti . To je opět jeden z aspektů, ve kterých Topolánek Klause už před časem přerostl, protože tohle on dokázal. Topolánek umí dělat politickou politiku, Klaus už ne. Topolánek umí podat ruku, Klaus ne. Hodně mě to mrzí, že Klaus už nechal sportovního ducha někde za bukem. Myslím, že dnes už by ani Uhde Klausovi pro pivo nedošel.
