Budapešťský výběr: dej nám svoje prachy sám nebo ti je ukradneme!!

Ano, přesně takovýto vztah k soukromému majetku má maďarská vláda. Do konce ledna příštího roku totiž ten, kdo nepřestoupí do státního důchodového systému, ztratí zhruba 70% svého důchodu, i když bude nadále státu platit všechny daně jako dosud. Takto se totiž Orbánova vláda snaží dostat ke zhruba 10 miliardám euro, které maďarští občané v soukromých penzijních fondech ušetřili od konce 90.let. Je to bez přehánění loupež s jasnými prvky mafiánského vydírání.

Matolcsy a Orbángoogle

Vládní argumentace je následující – soukromé fondy mají příliš velkou režii (ano, v některých případech skutečně mají) a stát je jediný, kdo může něco skutečně na stáří garantovat. Opravdu, je to ten stát, jako třeba ten maďarský, který stál v posledních několika desetiletích hned několikrát na pokraji bankrotu (na přelomu 80./90.let, v polovině 90.let, v roce 2008), který je zadlužený až po uši a kde se krade co to jde? Samozřejmě, také soukromé fondy mohou zkrachovat, ale prosím nediktujme občanům, co mají se VŠEMI vlastními penězi dělat! A zvlášť ne takovým způsobem, že se de facto znárodní soukromé důchodové fondy, peníze občanů se přelijí nuceně pod hrozbou velké finanční ztráty do státního, kde se smíchají s ostatními penězi či přesněji s gigantickým dluhem a za chvíli budou rozkradeny. Můžeme na to hledat třeba nějaké růžolící eufémizmy, ale to na podstatě věci nic nemění...

Je vskutku pikatním rozměrem maďarské politiky, že v ní de facto neexistuje relevatní pravicová strana (z hlediska hospodářské politiky) a že strany levicové (socialisté, zelení, liberálové) hájí proti stranám konzervativním (Fidesz-KDNP) soukromý majetek a základní občanské svobody. Mnohokrát jsem již ve svých blozích opakoval tezi, že Maďarsko je jakýmsi předvojem nejen pro českou politiku... jakoby vždy o několik málo let načrtlo to, co se pak jinde v okolních zemích děje s jistým zpožděním. Tady je jasný zrod novodobé formy pravicového hospodářského populizmu a diktatury – moc se nesmějte, zdejší vláda má dvoutřetinovou většinu a nedávno kupř. po vládě nepříjemném rozhodnutí ústavního soudu během několika málo dní (ano, dní!!) omezila pravomoci tohoto orgánu.

Ale nejsou to jen důchodové fondy, které v člověku vyvolávají vážné obavy z nástupu diktatury v Maďarsku (viz také můj minulý blog). Jsou to i takové nápady, že po změně ústavy, která se nyní plánuje, bude další ústavní změny možné provádět dvoutřetinovou většinou ne jednoho, ale DVOU po sobě jdoucích parlamentů!! To pro mě byl opravdu šok, byť maďarskou politiku podrobně odsud z Budapešti sleduji již léta. Je tu celá řada ukazatelů, které směřují k tomu, že současná maďarská vláda nehodlá riskovat, že bude vládnout jen jeden cyklus... a pozor – objevil se také nápad, aby parlament fungoval v cyklu výrazně delším než jen 4 roky, aby byla druhá komora, jejíž členové budou současnou garniturou JMENOVÁNI, nikoli zvoleni.

Pak jsou tu další varující věci jako nejvyšší státní zástupce jmenovaný na devět let, předsedkyně úřadu dohlížejícího nad médii s velkými pravomocemi také na devět let – a tento úřad (nikoli soud jako v normálních zemích) má mít možnost na základě vlastního uvážení udělovat médiím masívní finanční pokuty, které jsou de facto likvidační. Mohl bych jmenovat tendence drsně omezovat také vyloženě internetová média a mnoho dalších jednotlivých případů.

A že by snad EU na vše dohlédla, aby Maďaři zůstali demokrati? Já řku, že doposud se neobjevil ani ten nejmenší náznak něčeho takového! Je potřeba si v této souvislosti také uvědomovat, že maďarská politika prakticky nemá žádné demokratické parlamentární tradice, jen ty krátké od roku 1989. V Maďarsku nebyla žádná obdoba naší první republiky – tehdy tady byla jen diktatura, v desetiletích před 1.světovou válkou, kdy u nás byla jakási jednooká kulhající demokracie, tu také fungovala jen konzervativní diktatura několika velkých šlechtických rodů, veškeré volby byly jen fraškou, zastupitelská demokracie s parlamentem po desetiletí naplněným stále stejnými šlechtici byla také jen prázdnou skořápkou... takže – uvidíme! Ne, žádného Hitlera tu nemají, ale důvody k obavám tu nepochybně jsou.

No prostě to všechno semelem!! ;)