Takže jestli to chápu dobře, vaše nutná podmínka tolerovatelného náboženství je aby bylo pasivní?

Moje zkušenost se Svědky Jehovovími je taková, že ano, chodí různě po domech, oslovují koho se dá (možná že ta vaše představa, že se zaměřují na důchodce vzniká z toho, že je prostě potkají doma) a všemožně se jim snaží vysvětlit/vnutit (nehodící se škrtněte) svou víru.

Jako může to bejt nepříjemné, když vás vyruší u nedělního oběda, ale jako nějaký zásadní problém v tom fakt nevidím.

A že vám podetnou vaše staré sloupy víry a dají nové, případně rozbijí nějaká ta přátelství a tak? No já nevím. Možná. Co já vím, tak to funguje tak, že se s potenciálním zájemce dělá studium. To trvá asi docela dlouho, protože ta knížka co jsem viděl je asi cenťák tlustá. Jo a pak taky vím, že hodně dbaj na to, aby členové dodržovali to, čím se zavázali při vstupu. A když to nechcete dodržovat tak prostě přestanete bejt jako členem. Slyšel jsem, že tohle třeba hodně bejvá u Rómů. Páč ty jsou hodně nábožensky založení, tak jsou celí hr, hr. Ale pak když se od nich něco očekává, tak se často zase o tu víru (stále mluvím o víře svědků) zajímat přestanou.

Takže jak to vidím já, každý má spoustu času si v hlavě srovnat jestli je, nebo není to to, o co má zájem.

Omlouvám se, že furt nevidím ten problém. A líbí se mi jak jste vystihl, co to znamená, když člověk v něco věří.

Pokud Jehovisté dokážou zkonvertovat jediného muslima, tak jim tleskám. Islám je nejhorší zlo.