Vážený pane doktore, nemůžu  napsat nic jiného, než to, že s Vámi naprosto souhlasím. Jsem rád, že se objevil mezi blogery někdo, kdo  svůj pohled na  onu ne  zcela šťastnou amnestii  popsal zcela věcně a nelze  polemizovat o  onech dopadech pro poškozené, neb  Váš pohled, resp. komentář je snad prvním, který vyčerpávajícím způsobem  popisuje   právní stav, resp. právní regulaci uplatnění  práv poškozeného v trestním řízení a otázku běhu lhůt(promlčecích). Zarážející pak  je to, že tak medii oblíbená advokátka Marvanová a shodně s ní jakýsi advokát Hulík veřejně  vypouštějí do éteru nesmysly a,promiňte, bláboly. Pane doktore,  před pětadvaceti lety jsem se s Vámi  setkával jako zaměstnanec stavební firmy, s Vámi jako předsedou  bytového družstva v Litoměřicích. Jiže tehdy  bylo  jasné, že víte o čem v té které věci mluvíte a  a Váš dnešní blog mi dal  jednoznačně najevo, že tomu tak je  i nyní.

A to i přesto, že Vy a já  se nacházíme každý na opačné straně politickonázorového spektra.