Řešení smogové situace v Praze v nedohlednu.

Prahu dusí smog, primátor velí opustit město…směšné, spíš smutné. Že by Praha měla heslo, kdo uteče, ten vyhraje?

Prahu dusí smog. Jak otřepaná je to věta, ale jsme teprve na začátku. Co se bude muset stát, aby se samospráva Prahy rozhýbala? Pan primátor Svoboda vzal situaci na vědomí a poslal občany na hory, pryč z Prahy. Primátor má být vůdce, a ne člověk, který problém neřeší, a co víc navrhuje útěk! A pan starosta Lomecký, tak ten pro změnu mlčí! Na zastupitelstvu Prahy 1 si promítnou film, kterým chce paní Klasnová prokázat, že Praha 1 špatně pronajala své prostory. Ale komu z občanů to pomůže a koho to v této situaci zajímá?

Co bych čekala? Minimálně to, že samospráva hl. města ve spolupráci s těmi nejpostiženějšími městskými částmi přijdou s nějakými kroky k řešení. Jeden z možných, neříkám, že uleví na 100%, ale malá šance tu je, je krok snížit možnost stání v kolonách. Čekala bych, že v létě nechal pan primátor Svoboda zpracovat návrhy tras, jak postupovat v situacích, kdy na Prahu udeří smog. Trasy pro auta, kdy řidiči jsou informováni jakou rychlostí a kudy jet, aby nestáli na světlech a v kolonách.

Tento systém bývá používán v Německu a nejen tam, ve chvílích, kdy je smog, ale i tehdy, kdy doprava zhoustne. Na informačních tabulích se objeví doporučená rychlost a informace, že je kolona. Výhoda propočítaného systému je to, že dodržením rychlosti a trasy, se vozidla trvale pohybují. Nestojí a nerozjíždí, jedou. Výhoda je v tom, že množství škodlivin uvolněných do ovzduší je nižší, protože nedochází k neustálému zvyšování a snižování rychlosti, popojíždění a stání, kdy motory běží na prázdno.

Tento systém uvádím jako příklad. Všichni pociťujeme absenci snahy situaci alespoň zlepšit. Absenci konkrétní strategie pro případy smogových a obdobných situací, kde by byl určen pro konkrétní situace mimořádný režim. To by ale Praha musela zajistit pracovní skupinu složenou z dopravních expertů, odborníků na životní prostředí atd, kteří by např. navrhli trasy, které bych nazvala „zelené trasy“, systém jednosměrek, informačních tabulí a zprůjezdnění takové trasy. Dále by takový systém byl doprovázen časovým omezením či zákazem vjezdu nákladních aut a kontrolami, zda autobusy u hotelů či vozidla zásobování, neponechávají puštěny motory, jsem přesvědčena, že by se malé zlepšení dostavilo. Je zřejmé, že by se muselo jednat o komplex opatření s cílem dosažení synergie v podobě zlepšení stavu ovzduší. A občané by získali dojem, že alespoň něco se snaží primátor a starostové pro jejich zdraví dělat.

Blížící se zimní období bude dlouhé a asi nebude hezké. Třeba se konečně narodí myšlenka, probudí zodpovědnost … A snad konečně bude přistoupeno k systémovému řešení, respektive hledání řešení. Jistě, mnohdy nepůjde o populární kroky, ale stav ovzduší je alarmující a je třeba dát přednost  před zájmy jednotlivce, zájmům celku.

Jak říkám, mnou zmiňované kroky nejsou universální řešení. Není to vše lék, ani netvrdím, že se vzduch zázrakem vyčistí, ale myslím, že by to pomohlo jak řidičům, tak chodcům a obyvatelům. Ucpaná Praha, kolony, uzavírky, zmatky a bezohlednost a beztrestnost dopravní obsluhy je to nejhorší. Samozřejmě v kombinaci s nečinností těch, kteří by měli jednat.

RNDr. Jana Příhodová (ODS)