Poslanecký paskvil XXXL

To, že z poslanecké sněmovny vylézají velmi často nejrůznější paskvily, které je pak nutno opravovat, je téměř pravidelností. Tentokrát vypustili naši vzácní páni poslanci do světa další, jinak to nelze říci, než hovadinu. Podle novely zákona ministerstva školství by si měli učitelé, doprovázející děti na nejrůznější akce, jako jsou školní výlety, divadla, výstavy či sportovní podniky, tyto „ztracené“ hodiny odpracovat, aby za ně dostali zaplaceno. Která hlava dubová to vymyslela, mi bohužel není známo.

Už delší dobu platí podle školského zákona, že učitelé ručí za děti nejen po celý pobyt ve škole ale i při podobných, výše vyjmenovaných školních akcích. To znamená, podle logického uvažování normálního mozku, že jsou učitelé v práci a nepřetržitě dávají na děti pozor. Ne tak podle mozku poslaneckého, který se od toho normálního nejspíše diametrálně liší.

 Podle našich poslanců se totiž kantor, který veze děti na výlet například na Sněžku, nestoudně fláká a jede si jen užívat. Vůbec nic neváží fakt, že při jednodenním či dvoudenním výletě musí být dotyčný kantor 24 hodin neustále na pozoru jako ostříž, aby ohlídal své stádečko před nějakým tím úrazem či jinou újmou a ty starší i před sexuálními hrátkami či alkoholickým dýchánkem.

 Reakce ředitelů škol a kantorů jsou jednoznačné. Končí se s výlety, končí se také se sportovními a znalostními soutěžemi či olympiádami, končí se s divadly a dalšími kulturními akcemi. Ona i láska k dětem a neustálé psychické zatížení, které je při akcích mimo školu daleko větší, než při běžném vyučování, mají své meze. Ručit za zdraví školáků, chránit je před jakoukoliv újmou a pak si to napracovávat jako obyčejnou absenci, to už je trochu moc. Protože mám dítě školou povinné, tak vím, jak se děti na podobné mimoškolní akce těší a jak jsou pro ně přínosné. Jde přece také o jejich vzdělávání a rozvoj poznání i v dalších směrech. Už takhle se počítačová generace našich dětí pohybuje spíše ve virtuálním světě, nežli v to m reálném a poslanecký paskvil chce dorazit i to, co zůstalo