Škoda, že Andrej Babiš nechodí pěšky

Vybudoval si víkendové sídlo za téměř půl miliardy korun, z toho mu padesát milionů přišlo z evropských dotací. Nezáviďme mu to, jen suše konstatujme, že Andrej Babiš má sice smysl pro peníze, ale nikoli pro estetično.  

Babišovu víkendovou rezidenci Čapí hnízdo nelze přehlédnout. Nachází se nedaleko Olbramovic a je viditelná z hlavního silničního tahu Praha – Tábor. Odtud to připomíná něco jako hromadu dříví, ale má se jednat o imitaci čapího hnízda. Skutečný čáp má hnízdo na blízkém komíně a opravdu tam v letní sezoně vegetuje. V krajině, která je vcelku fádní, se stala Babišova „chata“ oblíbeným cílem výletů. A tomu nešlo odolat.

S Pepíkem Macháčkem, co je můj spolužák od první třídy základní školy a kterému jsem svědčil na svatbě s jeho manželkou Blankou, mojí manželkou Janou (kde nám zase svědčil Pepík) a s našimi psy – Macháčkovic fenkou Dixie  a naším Orim – jsme se rozhodli uspořádat výlet k pověstnému Babišovu hnízdu. Na rozdíl od jiných rodinek, jež zaparkují auto přímo před areálem a pak jdou dovnitř, my musíme nejprve psy proběhnout a také rádi chodíme. Rande jsme si dali na parkovišti před druhdy proslulou olbramovickou hospodou, kdysi se jmenovala U Macháčků (ale s Pepíkem to nemá nic společného), pak U Dandyho (chovali tam krokodýla, tak ji přejmenovali podle známého filmu), nyní ji provozuje Vietnamec. Ale k tomu se dostaneme později.

Tak jsme vyrazili po pohodlné silničce k vesničce Semtín, kde se mění na polní cestu k „Babišovu“. A právě před Babišovým sídlem jsme zjistili, že ministr asi pěšky nechodí. Polňačka totiž končila před zamčenou bránou. Chtěli jsme však dorazit k Čapímu hnízdu, tudíž jsme zvolili okliku kolem přilehlého rybníka. Nevede tudy žádná schůdná cesta, zapadáte do mokřin a do bláta. Všechno dobře dopadlo, zablácení lidé i psi se dostali před hlavní vstup. Psi však mají vstup do areálu zakázán, nicméně vrátný nám prozradil, že pokud bychom měli kapesní jorkšíry či něco podobného, přimhouřil by oko, ale dva německé ovčáky by neokecal. Také jsme se dozvěděli, že Andrej Babiš je zrovna přítomen. Řešení jsme tudíž zvolili jednoduché – nejdřív si prohlédnou areál manželky, muži se psy počkají venku a pak se prohodíme.

Ženy se po nějaké době vrátily nadšené, viděly Andreje Babiše, který je navíc pozval na kávu do zdejší restaurace, ovšem po pozdějším výslechu nebylo jasné, zda by ji i zaplatil. K té restauraci jen podotek, že kafe tu stojí 60 a malé pivo 90 kaček. O cenách jídel a vína se raději nezmiňuji. Součástí areálu je i jakási minizoo, v zimním období uzavřená, kde je pár vcelku běžných zvířat, ovšem pan lidumil Andrej chce vstupné za dítě šedesát korun a za dospělého rovnou stovku. Za to bych ho poslal kamsi…

Konečně došlo k tomu, že jsme si Babišovo sídlo mohli prohlédnout s Pepou, ženy naopak hlídaly psy před vstupem. Shodli jsme se s Pepíkem na tom, že z areálu čiší peníze a luxus na každém kroku, ale vše je jakési umělé a nepřirozené. Pobavil nás malý rybník, kde bylo ukotveno několik lodiček, jedna se silným závěsným motorem. Pokud byste motor nastartovali, rozjeli a náhle se zamysleli, během pár vteřin byste se ocitli na oné silnici Praha – Tábor a hrozně se divili.

Výlet to byl velmi hezký, takže jen pár podoteků. Andrej Babiš by mohl zvážit, zda když inkasoval peníze od EU na rozvoj regionu, by nešlo udělat jednoduchou cestičku kolem jeho rybníka, což by vylepšilo tuto trasu z Olbramovic. Smutek je i u bývalého hostince U Macháčků, dnes vietnamské restaurace. Kdysi praskala ve švech, nyní je úplně prázdná. Majitele (provozovatele?) jsme se optali, zda je možno vejít se psy. Odpověď zněla: „Já bojim psů, pes nesmi sem.“ Pepik odpověděl: „Nechceš psy, ty nemít kšeft.“

Naštěstí je nedaleko na protější straně silnice hospůdka, kde se dá lacino najíst a napojit a je to tam fajn. Doporučuji.

P.S.: Fotky nekomentuji, z textu je patrné, k čemu se vztahují.