Souhlasím Moji dva kříženci vlka a neznámého hrdiny s námi žijí v 1+1+dva velké parky, přes léto chata- les- rybník; šťastní jak blechy

Díky za příspěvky, jen jsem zapomněl dodat, že jsem ten textík psal jako opožděnou gratulaci k Oriho narozeninám. V pondělí mu byly čtyři roky.

Posílám gratulaci a pusu mezi ouška.:-)

...jj...ráno mi oňuchne hlavu..jazykem přeblízne ksicht....a já vím...jdeme ven....

Ori zase dělá to, že když ráno vstanu, vleze do mé postele, abych už si nemohl lehnout. A je to jako u vás - jdeme ven.

Jo! bezva

Díky.

Plně souhlasím. Na stará kolena jsem si také pořídil psa. Proto, že ještě pracuji (4 hod. denně) je s mnou v kanceláři, jezdí na služební cesty i do zahraničí, bydlí v hotelech atd..

Jeden vlastní zážitek, co pes potřebuje. Maminka prodala štěně pudla rodině lékařů s velkou vilou a velkou zahradou. Pes se měl moc dobře, byl dobře živený a velmi udržovaný (pudl potřebuje stálou péči). Bohužel měli oba manželé pro psa málo času a tak třikrát utekl zpátky k mamince do malého dvoupokojového bytu ve středu města. Po třetím útěku vzal otec peníze (sám neměl psy v lásce) a vrátil je majitelům. Bylo totiž jasné, že pes bude dále utíkat a nakonec ho přejede auto. Zdůrazňuji, že maminka prodala "štěně-cca. 3 měsíce" v rodině pobývající jen krátce a nemohlo být zafixováno, jako dospělý pes.

Ono se to nezdá, ale první tři měsíce jsou v životě psa rozhodující. On si zafixuje lidi okolo sebe a pak ho můžete nevidět třeba několik měsíců, ale on se k vám hlásí. Proto bývá dost problém vzít si třeba i relativně mladého psa z útulku, bude vás mít rád, ale ten prvotní vztah, jako třeba u Vaší maminky, si k novým majitelům už nikdy nevybuduje.

 Nelze nesouhlasit :) 

Díky, Karle.

Perfektně napané. Naprosto s Vámi souhlasím. Od dětství jsem vyrůstala se psy. Měli jsme psy malé i velké a všechny v bytě a nikdo tím netrpěl. My, psi - ani sousedé. Jen musí být pes dobře zvládnutý a nikdy se nesmí polidšťovat. Je to parťák, člen rodiny - ale pes.

K dítěti je pes výborný. Musí se však zvolit vhodné plemeno. Z vlastní zkušenosti vím, že jezevčíka bych si k dítěti nikdy nepořídila, zato pitbulla ano. Nyní máme 4měsíčního staforda. S tříletou dcerkou řádí, jako černá ruka a já se s nadsázkou směju, že mám doma štěňata dvě

Souhlas. Dodnes si pamatuju diskuzní příspěvek, kde autor napsal, že i kdyby v baráku (bytě) bylo třeba deset dětí, bez psa tam cosi chybí...

Přesné, hezky napsané a Oriho pozdravuj a dej mu ode mě pusu na čumák

Nedám. Teď je venku všude bahno a von má čumák furt zabahněnej. A kdyby jen čumák!

přesně tak....někteří si myslí, že pes je natolik uvědomělý, že bude dobrovolně provozovat joging. Prdlačky, pes je šelma a tak se pohybuje pouze proto, aby si opatřil potravu. Když tu potravu dostane do misky, tak 20 hodin denně prospí a je jedno, jestli je to v garsonce nebo na hektarové zahradě. pes je na druhou stranu ale zvíře společenské a potřebuje žít ve "smečce". Takže je mu lépe v té garsonce se svým pánem, než na té zahradě, kde pána nevidí celej den.

Naprostý souhlas.

Já žasnu, že máme konečně stejný názory. Parádně a rozumně napsaný, klobouk dolů a díky.

Já myslím, že nakonec jsme se shodli i v cause LBB, i když Vám to chvíli trvalo.