Maxim Gorkij ve Stati o Leninovi: Nebraňte nám žít tak, jak jsme zvyklí!

Bude to slovo do pranice. František Josef I., TGM, Hitler, Stalin s Leninem, Gottwald, Husák i Havel měli zásadní vliv na naše novodobé dějiny. Nikdo z nich si však v tuzemsku nedovolil zasáhnout do tzv. české hospody.

Spisovatel Maxim Gorkij (1868-1936) ve své Stati o Leninovi z roku 1924 žádá sovětské vedení, aby nechalo obyvatelstvo žít tak, jak bylo po generace zvyklé. Jeho apel zůstal oslyšen a Stalin ho údajně nechal otrávit. Lid v českých zemích však navzdory všem režimům měl svoji hospodu a tam se ventiloval. Bylo to lepší než dnešní internet. Současní mocipáni na rozdíl od zmíněných a mnohdy kontroverzních historických osobností však usoudili, že je třeba přirozené útočiště v podobě kvelbů zrušit, aby se lidé nestýkali osobně.

První akcí se staly ceny piva v restauračních zařízeních, pak přišla EET a dovršil to protikuřácký zákon. Zatímco v hypermarketech koupíte půllitr piva jisté „lepší“ značky za jedenáct korun (v akci za devět), majitel hospody ho kupuje v sudovém provedení za čtrnáct, k čemuž je potřeba přičíst náklady za pronájem, energií a plat personálu. Pak se mnozí diví, proč je pivo v knajpě přinejmenším za 25 kaček. Logicky pak štamgasti zůstávají doma a přestávají se sdružovat. A ti, co do hospod nikdy nechodili, se z toho ještě radují.

Ti, co akceptovali nehorázné ceny piva v restauracích, ještě chodili. „Točené“ pivo je holt lepší a dát si k němu cigárko je relax. Nikdy nešlo o souboj kuřáci versus nekuřáci, štamgasti se družili a vůbec tento problém neřešili. Inu, pusťte si dodnes oblíbený totalitní seriál Nemocnice na kraji města, tam se hulí ve zdravotnickém zařízení fest, dokonce i Štrosmajer v bytě nekuřáka Sovy či Medřická v roli doktorky, ta zase kouří i v Sovově autě. A nikdo to neřeší, prostě tak to je a bylo. Jen tak mimochodem, hospoda v mé obci, co fungovala přes sto let, je od platnosti protikuřáckého zákona k pronájmu. Kuřáci (ale i štamgasti nekuřáci) ji přestali navštěvovat a militantní nekuřáci, co ji nenavštěvovali ani předtím, byť tvrdili, že budou až se stane nekuřáckou, sedí doma na zadku. Proč by také do hospody chodili, jen mají radost, že sousedům ten podivný zákon znechutil jít na pivko a cigárko.

Jenže tohle není jen o kouření. Jedu autem, zastaví mě naprosto bezdůvodně policisté a byť evidentně střízlivý, musím dýchat do testeru. Zatímco v pokrokové Evropě je povolena hranice 0,5 promile, u nás z občana udělají opilce při 0,2. Stejně tak když půjdu po silnici a na svršcích mi budou chybět reflexní prvky, hrozí pokuta do výše 2000 kaček. Jo, je to fajn, že se takhle někdo o mě stará, abych se náhodou nestal obětí dopravní nehody, ale dle mého názoru jde právě o to výpalné a ne o můj život. Raději se nevyjadřuji ani k tomu, co kdysi hlásal Havel a spol., že nebude rozhodovat vysokoškolský diplom, nýbrž to, co člověk skutečně umí. Nestalo se tak, ti, co skutečně umí, jsou pasováni na občany druhé kategorie a „právníci z Plzně“ si lebedí. Jen nechápu, proč nám tahle sorta vyvolených zasahuje do života. Proč nám nenechá svobodu alespoň v té venkovské hospodě? Dosáhli svého, majitel ji zavřel z důvodu nezájmu (ne)kuřáckých hostů.

Takže, parafrázuji Maxima Gorkého, se mocipánů ptám: Proč nás nutíte žít podle vašich představ a bráníte nám žít tak, jak jsme byli zvyklí?