Karma, Alešku!

Uz za ten nadpis mate karmu.

Jeste bych pridal zaprodanci, vsak se jich tady ozyva dost.

Děkuji za zajímavou diskuzi.

Mám dojem, že si rok 1938 zjednodušujeme na souboj mezi Čechy a Němci. Pokud bychom se bránili, k Němcům by se zcela jistě připojili i Poláci (také si při zabírání pohraničí přišli na své územní zisky), to samé platí o Maďarech. Francie s Anglií by tvrdily, že jsme porušili dohody. Také se nesmí zapomínat, že i v těch nejmenších vesničkách jsou dodnes pomníky padlých v první světové válce, bylo dvacet let po ní a národ si tu pumpu krve dobře pamatoval. Ten malý národ byl obětován v rámci vyšší hry a vpodstatě neměl v Evropě přítele...

Re: Děkuji za zajímavou diskuzi.

Ano, pane Preslere, před chviĺkou (18.28) jsem reagovala podobně. Děkuji za článek a doufám, že brzy zase napíšete podobný.

Jsem zvědavá

jestli děti těch dnešních mladých budou ke generaci svých rodičů stejně kritičtí jako jsou oni. Důvodlů se už teď najdou desítky, co teprve za deset a více let.

Tady váš text podepisuji rád.

Ten text jsem nečetl, pana Buzického neotevírám už déle. Znám ale dlouhodobě jeho postoje. Máte pravdu, na své předky neplivejme, vyrostli jsme z nich a těžko jsme lepší. Spíše naopak. Ta potřeba plivat na minulé osobnosti je skoro projevem nemoci, duševní. I oni byli lidé a měli chyby.

Karma, autore.

Samozřejmě, že hajlovali v drtivé většině Němci. Vítali svého osvoboditele z "hrozného útlaku Čechy". Nejenže nevzpomněli výročí okupace, ale v poslední době dělají z Čechů "kolaboranty", nakonec se třeba 15. března 2015, u pětasedmdesátého výročí, dozvíme, že jsme si za protektorát, Lidice apod. mohli sami.

pane autore, nabízíte jen klišé...

Když to hodně zjednoduším, říkáte, že nás všichni zradili. Vláda, velmoci... Shodou okolností je to stejný pohled, jaký nám nabízela československá historiografie od konce války. Podle mne je to klišé. Svou situaci jsme si zavinili jen a jen my sami. Žádné velmoci, jen my. Vycházím z názoru, že si každý  národ za svou vládu může sám (zvláště, když si ji volí). Naši situaci jsme si zavinili sami naprosto neřízenou zahraniční politikou od roku 1918 a také docela nefér politikou vůči sudetským Němcům. Možná nepopřete, že Václavské náměstí bylo nejplnější, když národ přísahal věrnost Říši po smrti Heydricha. Hajlující lidi na náměstí a herce v Lucerně pak po válce nahradily tábory lidu na podporu komoušů a podpisy anticharty tamtéž. Jsme strůjci vlastního osudu. To, že se u nás Němci za okupace chovali jako prasata, však neomluví naši neschopnost čelit nepřízni osudu nadáváním na velmoci a chyby někoho jiného. Podotýkám, můj dědeček prošel 3 koncentráky, Němcům nefandím.

Re: pane autore, nabízíte jen klišé...

chacha, no tak po smrti Heydricha to bylo jiste velmi spontanni, kdyz za odmitnuti ucasti hrozila okamzita poprava. ja bych takove chytroliny rad videl v te situaci osobne.

Přiznám se, že jsem v odkazovaném článku moc urážek nečetl

...a sám bych určitě nebyl příliš kategorický, protože jsem ještě stihl hovořit s mnoha pamětníky a mezi těmi, kterých se to týkalo, jsem nenašel nikoho, kdo by litoval, že se nebojovalo. Naopak nemám rád přístup, který lze označit jako "syndrom brdského partyzána" - totiž dodatečnou bojechtivost a hrdinství. Když se mi něco nelíbí, tak proti tomu buď bojuju (od začátku), nebo to pragmaticky vyhodnotím a zachovám se podle toho japonského "když ho nemůžu porazit, musím se s ním spojit". Oba postoje jsou pochopitelné (morálku té či oné volby pro zjednodušení neřešme), zatímco postoj "já bych býval, kdybych...", případně "oni to měli nějak udělat" je podle situace buď k smíchu, nebo na pár facek. A to dodatečné hrdinství brdských partyzánů natropí vždycky nějakou škodu a nikdy nepřinese žádný užitek.

:

A třeba s tím umělým slepencem, který neměl žádný soused v lásce (a při první příležitosti to ukázal), se autor původního článku rozhodně nesekl.

:

Přeju pěkný den všem.

velmi zjednodušený pohled

stejně jako nejde říci že Češi kolaborovali tak nelze říci že to nedělali, je to nutno brát případ od případu

Re: velmi zjednodušený pohled

Také nemáte rád krajnosti? Oba autoři si mohou podat ruce: Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.

Jen zbabělci urážejí své předky!