Škola je vězení a aby to fungovalo, musí se učitelé chovat jako nekompromisní bachaři. A přežít se dá i koncentrák a možná se najdou tací, kteří budou tvrdit, že to nebylo zase tak hrozné.

Děti nejsou hnusné, pokud mohou vyrůstat a vzdělávat se svobodně.

Matematikář po nás házel klíče, fyzikář tahal za kotletky, u češtinářky vychovný pohlavek byl každodenním rituálem a nikdo, ani rodiče ani žáci to nepovažovali za něco šikanózního. Stejně tak považuji za lepší, když mi oo stížnosti, že mne tělocvikář zrsměšnuje když neudělám výmyk na hrazdě řekl: "Trénuj, abys ho udělal a přestane se ti smát"!

Nezaznamenal jsem, že by někdo z mých spolužáků měl díky těmto výchovný metodám zaražený vývoj nebo že by to nějak výrazně poznamenalo jejich sebevědomí. Naopak jsem přesvědčen, že jsme se stali více odolnými snášet nepříjemné životní situace a naučili se nrspoléhat na cizí pomoc, než dnešní mamánci i získali i moudro, že kdo si umí znalostmi, šikovností nebo životními postoji získat u druhých respekt, nebývá šikanován.

PS. Byl jsem hodně odvážný i k rodičů drzý, ale stěžovat si doma na učitele, k tomu bych odvahu nikdy nenašel!

Jedna věc byly tělesné tresty a druhá, když dvoumetrový učitel z k o p a l žáka. Takový učitel měl letět ze školy jak namydlený blesk.

......Vážený autore, jak je vidět z diskuse, moc jste u zapšklých neuspěl ! Jsem o dva roky mladší, než Vaše mamka, pamatuji to stejně a to jsem o generaci starší jak Vy.

Nás řezali, pokud to bylo nutné, jak žito. Natáhnout ruce, rákoskou přes dlaně. Tahání za uši, nebo za pejzy, čili vlasy před ušima, pejzy jsme samozřejmě neměli. Klečení v koutě, to byl jeden z nejmírnějších trestů. Běžně...ohni se! Rákouskou po zadku, jen jsme kvičeli. Ve třídě velká kamna, povinnost přinést uhlí a průběžně topit.

Žádná inkluze nebyla, kdo byl hloupější propadal a vyšel třeba z páté obecné.

Učitel jsme zdravil už z dálky, respekt !

Aleši, R. U. jste mlátili asi málo, protože mi později na Barrandově bezostyšně ukradl nápad. Naštěstí ten film zprasil pěkně po komunisticku tak, že i tehdejší kritika si to dovolila ztrhat - a to už bylo co říct.

Boží mlýny ovšem mlely i za komunismu a tak mu seriál, se kterým se R. U. mořil s autorem námětu v naději, že si to sám zrežíruje, vyfoukl v té době mnohem renomovanější režisér a R. U. mohl jen chodit ateliéry a nadávat... Ani jeho zasloužilý stranický tatínek se neodvážil postavit proti rozhodnutí nejvyšších soudruhů Československé televize.

Jo jo, to byly doby...

jestli jsem to dobře pochopil, tak ospravedlňujete psychopatické učitekle tím, že vás bohulibě nechali mlátit bonzáka.

Promiňte ale tohle je přímo anatomie křiváctví.

Omylem jsem dala panu Práškovi mínus, omlouvám se, mělo být plus.

Ahoj, Aleši, mě by to docela zajímalo

Jen tak, mezi námi, to jen vykládáte historky z dětství, nebo se chlubíte, s kým vším se znáte a chodil do školy a že jste vlastně významná osobnost?

To já jsem nicka: S Dagmar Veškrnovou jsem do třídy nechodil, protože patřila do okruhu vedlejší školy a Laďka Kozderková byla o dva roky starší, takže chodila do třídy s bráchou a já, byv o dva roky mladší, jsem ji vlastně ani nezaregistroval. Vidíte, jak těsně mě minula sláva podobná té vaší?

Já taky chodil do školy s Leninem a v první třídě s ním seděl v lavici. Je pravda, že ten Lenin byl černej jak briketa a dnes je z něj v JAR nějaký vysoký komisař kdovíčeho.