Vážený pane Kubíku, To, že zlato byl tehdy jediný platební prostředek může doba, a ne Merkantilismus. Obraťe list: vyhoťe kompletně průmysl, odborníky, a do země a začněte pouze dovážet všechno.

1. Co uděláte s lidmi, jak je nasytíte, oblečete a zajistite zdravotní ošetření.

2. Čím zaplatíte dovozy, když s v zemi nebudete vytvářet formou průmyslu žádné hodnoty.

Zapoměl jste na jedno. Tehdy státy řešily mezinárodní obchod obchodními smlouvami.

Merkantilismus byla nidustriální vlna. Museli všichní, bod1 a bod2.

Když jeden začal, tak druhý musel také,jinak přejděte na bod1

Merkantilismus, ekonomický názor, který je od 18. století považován za neúspěšný

Co byl merkantilismus? Ekonomicko-politická doktrína, která měla sloužit mocenským zájmům vznikajících národních států. Jádrem této teorie byla myšlenka, že čím více peněz stát má, tím je bohatší, a čím je bohatší, tím má větší moc. V raném kapitalismu měly peníze podobu drahých kovů, a proto stát, který nemohl těžit vlastní rudy, mohl získat více peněz pouze prostřednictvím přebytků v zahraničním obchodě. Cílem tedy bylo prodávat do zahraničí více, než nakupovat ze zahraničí, a nechat si rozdíl zaplatit zlatem nebo stříbrem. Za tímto účelem měl stát řídit ekonomiku tak, aby obchod umožňoval exportní přebytky. Převaha v zahraničním obchodě měla vést k toku peněz do vlastní země a tím jí pomoci získat převahu v mocenské politice.

Co na tom bylo špatného? Každému, kdo není zcela opojen egomanií národního úsilí o moc, tomu je na první pohled jasné, že exportní přebytek není v dlouhodobém horizontu cílem, který by bylo možné zobecnit.

Pokud všichni chtějí vydělávat více, než utrácejí, vzájemně se blokují.

Hlavní chybou merkantilistů však bylo, jak správně kritizoval Adam Smith, zaměňování bohatství a peněz: peníze jsou sice prostředkem k získání spotřebních statků, z nichž se nakonec skládá skutečné bohatství. Ale pouhé vlastnictví peněz v žádném případě nezaručuje, že za peníze bude možné koupit požadované zboží.

Klasicky Midasuv efekt: kdo chce, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato, ten zemře hlady. Za chybnými úsudky merkantilistů stálo přesvědčení, že spotřeba může hrát pouze sekundární roli, protože bohatství může růst pouze tehdy, když příjmy převyšují výdaje.

Jště jsem zapoměl najednu věc. Pan Tramp svýmí celními opatřeními přesně sleduje merkantelisticou politiku: vysokými cly nutí podnikatele vyrábět v USA

Merkantilismus není žádná zapomenutá moudrost, ale historický omyl postavený na představě, že obchod je válka a dovoz zlo. Cla a zákazy nevytvářejí bohatství, jen ho přerozdělují, ve prospěch chráněných výrobců a na úkor spotřebitelů a nechráněných odvětví.

Tvrdíte, že stát „organizoval průmysl“ ve prospěch všech, ale ve skutečnosti jen rozhodoval, kdo smí vydělávat a kdo zaplatí účet. Že to tehdy chvíli fungovalo, ještě neznamená, že to bylo příčinou růstu. Zaměňujete historickou souběžnost za kauzalitu.

A tvrzení, že dovoz je nebezpečnější než vpád armád, je přesně ten myšlenkový základ, na kterém se vždy rodí hospodářský nacionalismus, privilegia a lobby, jen tehdy se jim neříkalo lobby, ale královští inspektoři.

Nejde o liberalismus versus péči o národ. Jde o to, zda věříme lidem, jejich volbám a dobrovolné směně, nebo úředníkům, kteří tvrdí, že vědí lépe, co je pro všechny dobré.

Organizuji-půmysl, zvyšuji výrobu, zvyšuji domácí odbyt, vytvářím pracovní příležitosti, dbám na kvalitu, s vyšší zaměstnaností rostou mzdy a koupěschopnost obyvatelstva takže s růstem průmyslu roste nutně životní úroveň celé společnosti. Jo, a podnikatelům roste kšeft.

Odstěhuje-li se průmysl do zahraničí, pak roste nezaměstnanost, bez práce nejsou koláče, takže místní obyvatelé utřou hubu a jsou na podpoře, klesá poptávka, klesá daň z obratu, chudne obyvatelstvo, státní kasa.Chudne stát.

Ve válce se nepracuje, válečné výdaje rujinují hospodářství, takže to ekonomicky vyjde stejně jako přehnaný import.

Žádná dobrovolná směna neexistuje. Obchodník mi určí cenu aby maximalizoval zisk, co trh dá a nestará se o to, jestli na to mam, nebo ne. Já musím koupit protože to potřebuji.U nás nejsou léky, protože se pánu podnikateli v Indii zdá cena příliž nízká. Podívejte se na Novou huť v Ostravě, dnes dovážíme ocel z Portugalska, Oděvní závody Prostějov vyletěly do vzduchu, černé uhlí dovážíme z Kazachstánu. Ale lidíi, kteří tam ktysi pracovali máme doma a visí coby lenoši státu na kapse.