Plechové kalhoty.

"Soudruhu Josefe Visarionoviči, jsou zde opět ti tři Němci“.“Jací Němci, žádné jsem nepozval“ „No přece soudruzi Gottwald, Vierlinger a Neumann.“ „Hlupáku! To jsou soudruzi z Československa.  

Podej mi honem plechové gatě, budou mi chtít jako vždycky vlézt do zadku!“

Plechové kalhoty sloužily ještě dlouhá léta až do doby, kdy země, kde zítra již znamená včera zanikla. Plechové kalhoty však ve šrotu neskončily, neboť jejich potřeba nutně vyvstala v zemi, kterou Bůh určil, aby vládla světu. Tam se staly každodenní potřebou těch, kteří prosazují svobodu a demokracii všude tam, kde vládnoucí elity se nechtějí postavit do příslušné řady. Nastala ovšem určitá potíž. V zemi neomezených možností se vaří volební guláš, a tak mnohý vládnoucí činitel v Evropě neví kdo si příslušné kalhoty navleče. Bude to ten, který prohlašuje, že postaví na hranicích s Mexikem zeď, a nepustí do země žádného muslima. což jest blahodárným balzámem na duši nejednoho občana, stojícího intelektuálně na stejné úrovni jako ti, kterým je tato demagogie určena. Nebo snad té, která prohlásila:“ Vaše děti budou v budoucnu hrdé na Vás, a Ameriku, neboť jste zvolili mne“. Opět nepřekonatelný projev vysoké inteligence. Možná že si přece jen snad oblékne plechové gatě ten, který očividně nečetl nic jiného než Bibli svatou, aniž by jí rozuměl. Ten, který by snad plechové gatě hodil do šrotu asi nezvítězí, neboť by to se světovládou vypadalo bledě a potom: Kam by to vedlo, kdyby se z Evropy masově nelezlo tam, kde záda ztrácí slušný název?

Takže nastala velice nepříjemná situace. Naši čelní představitelé jsou nejistí, neboť se neví, ke komu se postavit na čelné místo do příslušné řady. Ono se může totiž stát, že nejeden čelný představitel by se mohl postavit do špatné řady, což může vyvolat nelibost světovládce, který si skutečně plechové kalhoty nasadí.

Je velmi smutné, že nikoho nenapadne vybudovat vojensky, hospodářsky a sociálně silnou, homogenní Evropu a hrdě prohlásit že nikde a nikomu se do zadku nepoleze. Potom snad ony plechové kalhoty skutečně skončí ve šrotu. My můžeme potom prohlásit, že veškerá moc pochází z lidu. Našeho lidu.