Chutná vám čokoláda?

Koupil jsem v obchodě čokoládu. Takovou lepší, mněla 70% kakaa. Prý za bezva cenu, tvrdila reklama. Už si ale dlouho žádnou nekoupím, neboť mi doslova zhořkla v hubě.

Viděl jsem totiž na Phoenix filmovou reportáž nazvanou Schmutzige Schokolade.(1)
Reportáž pojednávala o sběru kakaových bobů (2) v Pobřeží Slonoviny, v místě kde se
produkuje téměř 40% světové produkce kakaových bobů.
Podle tohoto filmu se na sklizni podílejí otroci, děti ze sousedních států, obojího pohlaví,
ve věku 10-14 let.
Dětského otroka je údajně možno koupit na objednávku v ceně kolem 230 € /kus.
Na jejich odchytu se očividně podílí celá dobře zorganizovaná síť. Děti jsou lákány možností
výdělku, který nikdy neuvidí. Potom je naloží do autobusu a přepraví na hranice
Pobřeží Slonoviny. Odtamtud jsou převezeny na motorkách bočními cestami na určená místa,
odkud vede přímá cesta  k majitelům kakaových plantáží.
Ty děti neviděly nikdy v životě tabulku čokolády, o nějakém ochutnání nemůže být ani řeč.
Když se pokusí o útěk, je na ně pořádán hon. V případě, že se jim útěk podaří, nebo že jsou
osvobozeny na základě razie Interpolu, jsou tyto děti předány do péče humanitárních organizací.
Ty se ale očividně nepokouší o trvalou nápravu. Tento pokus by mohl být životu nebezpečný.
předchůdce pana Mistratiho, který prováděl před několika lety stejné rešerše, beze stopy zmizel
a je dodnes nezvěstný. O trvalou nápravu se očividně nepokouší ani vedení koncernů,
vyrábějících čokoládu, i jdyž podepsaly dohodu o zákazu otrocké práce na kakaových plantážích.
Princip svobodného podnikání:
Majitel plantáže ve vnitrozemí dostane za kilo kakaových bobů 1€, na pobřeží v přístavu
se nákupní cena, kterou platí výrobci čokolády pohybuje kolem 2,5 €/kg.
Podle údajů filmového komentáře lze vyrobit z tohoto množství 40 tabulek čokolády.
Komentář dále uvádí, že pouze v Evropě se zkonzumuje ročně 1,5 milionů tun čokolády,
což odpovídá 15-ti miliardám tabulek.
Zisky firem prodávajících kakaové boby se pohybují řádově ve stovkách milonů €/rok.
Když chtěl autor reportáže pan Miki Mistrati konfrontovat vedení výrobců čokolády
s výsledky své rešerše, nikdo z jejich vedení nebyl ochoten uvedený film zhlédnout, natož pak
komentovat. Jediná reakce přišla z vedení jejich svazu:“Plantáže nejsou v majetku firem,
takže tyto nejsou odpovědny za to, co se na nich děje“.
Závěr:
Myslím, že pan Mistrati protestoval proti nelidskému vykořisťování na špatném místě.
Tou správnou adresou jsou banky a burza, neboť majitelé akcií investují kapitál do těchto
firem a tvrdě vyžadují dividendy. Inu peníze investorům skutečně nepáchnou, i když jim je
vydělaly děti otrockou prací.
„Mas kolátku?“ Zeptá se mně malý synoveček, jakmile mně uvidí. Samozřejmě že vždycky
mám. Příště dostane hašlerky. Jak mu ale vysvětlím, že pamlsek, který žádá nedostane,
protože na něm lpí slzy a pot dětských otroků, to ještě nevím. Snad nějakým příběhem
na téma jsem podnikatel, za mně pracují otroci.
(1) Špinavá čokoláda http://www.phoenix.de/schmutzige_schokolade/333506.htm
(2) http://de.wikipedia.org/wiki/Kakaobaum#Anbaumengen
(3) http://www.youtube.com/watch?v=7OETunSFgsQ&feature=related