Celní šok.

Abychom mohli pochopit současnou celní politiku americké administrativy, musíme se vrátit do moderní historie a to do roku 1972, kdy USA uzavřely s Čínou dohodu o vzájemném sblížení, zvané Šanghajské komuniké.

V něm byla dohodnuta klauzule o volném obchodu. Po nějaké době došlo k masovému přesunu výroby do Číny, což se dnes nazývá globalizace. Do Číny neodešel jen americký, ale i evropský průmysl. Tak se stalo, že ze Spojených států odešla většina spotřebního průmyslu. Deficit obchodní bilance Spojených Států je obrovský. V Evropě to není jiné. V obchodě již nenajdeme spotřební zboží, vyrobené v EU. Najdeme-li made in EU, pak se většinou jedná o smontovaný výrobek z importovaných komponent. Takže za 54 let, kdy před tím v Číně panovaly hladomory, se Čína díky řízeně ekonomice dostala tak daleko, že představuje pro USA vážné ekonomické ohrožení na bázi jejího technického pokroku a zaplavuje celý svět svým zbožím. To je prostě fakt, který žádný liberál nemůže oddiskutovat. Málo kdo si uvědomuje skutečnost, že tehdy došlo k odložení jedné zaslepené ideologie a jejímu nahrazení obyčejným realismem.

Celní politika trampovy administrativy není objektivně nic jiného než zatáhnutí za záchrannou brzdu. Cílem je výzva naštvaného politika světu: Přestaňte dovážet k nám a začněte vyrábět u nás. Jaká byla a je dosud životní úrovenˇ průměrného Američana se lze dočíst v knize Nickel and Dimed: On (Not) Getting By in America. Henry Holt, New York. 2001. ISBN 978-0-8050-6389-9. Kniha vyšla kolem roku 1999. Již tehdy autorka poukazovala na katastrofální životní úroveň, s tím, že někteří lide bydlí v osobních autech kvůli nízké mzdě a pracovní mobilitě.Ono ale stačí v YouTube napsat america poor documentary.*

Trumpova celní opatření znamenají absolutní zhroucení moderní liberálně orientované politiky. Záchranu nepřinesl ani čtyřmetrový plot na jižní hranici USA jako ochrana před obecným blahem, který přinesl liberalismus v Latinské Americe.

Liberálně orientovaný myšlenkový proud spočívá podle liberálního teoretika Ewalda Nowotného „na spontánním uspořádání společnosti, kde lidské konání je spontánní ale ne plánovité.“ Takže konáme spontánně jak nás momentálně napadne , jak se to právě hodí, bez ohledu jaké budou následky. Však ono se to samo nějak srovná. Takže žádné jednání s premeditací -žádné plánovité jednání, žádné Cogito ergo sum (myslím, tudíž jsem. Věta pochází od Reného Descarta)

Závěr

Myslím, že pan Trump měl u pana Epsteina dost času s kolegy prohovořit způsob, jak zamezit odchodu průmyslu ze země a zastavit sociální propad spoluobčanů. To by ale musel své kamarády klepnout přes prsty, neboť tito masově investovali do čínského hospodářství. Nyní na liberální politiku doplácí také celá EU.

Založme evropský průmyslový investiční fond s účastí centrálních bank členských zemí , spolu domácím privátním kapitálem bez zahraničních investičních fondů , začněme znovu cíleně budovat vlastní evropský průmysl za současného postupného omezování zahraničních dovozů. Zajímavá by byla evropská nostrifikace kapitálu, jak proběhla kolem roku 1920 v tehdejší Československé Republice.

Nač bourat to, co jsme nedokonale postavili, když můžeme sundat ideologické brýle a začít s fortelem budovat to lepší. EU představuje vnitřní trh o velikosti 450 milionů obyvatel. To je obrovská spotřeba a tím masový odbyt domácího průmyslu. Když to neuděláme, skončíme jak možno vidět níže.

* https://www.youtube.com/watch?v=YlQA3qFzw18