Vztah lékař a pacient versus odbory

Původně jsem zamýšlel tuto úvahu zařadit do svého psaní o životě s Parkinsonem, ale jaksi se to nehodí. Nicméně nemíním už tolerovat zásahy nějakých pseudofelčarů do vztahu lékařů odborníků a pacienta.

Co jiného, než pseudofelčar, hochštapler a kdoví kdo ještě je pan Engel. Nemám pro něj titul, protože on si ho nezaslouží. Proč? Zpronevěřil se přísaze, kterou jako absolvent lékařské fakulty skládal.

Chápe pan Engel a jeho přisluhovači, co páchají za zločin? Tak jestli ne, rád jim to povím. Několik let již docházím do FN Motol do specializované ambulance, kde se věnují Parkinsonově chorobě. Těch několik let, co mám štěstí, že se mi paní doktorka Zárubová jako vedoucí lékařka této ambulance věnuje, se buduje vztah lékař pacient. Vzájemná důvěra je základ. Pani doktorka má proti jiným zemím naprosto neodpovídající podmínky pro svojí práci, což poznám i já jako laik. Pracujeme společně, ona si mé poznatky zapisuje a vyhodnocuje je.

Jenže pak příjde nějaká banda, která se pasuje do zastánců všech a jestli to dopadne tak, že ambulance skončí svojí činnost, ať si pan Engel píše za uši, že bude mít na krku žaloby za ublížení na zdraví. Chtěl boj, má ho mít.