Vzpomínka na Bellagio aneb Kde se procházel pan Heller

Když jsem v roce 1997 navštívil oblast jezera Lago di Como, vzpamatovávali se místní obyvatelé z ničívých povodní, které pak následně zasáhly i naší krásnou zemi. Malebná města, skromní a příjemní lidé, to mě na tomto kraji velice zaujalo. Jedno z městeček na březích jezera nese název Bellagio.

Místní majitel fotosalónu má za výlohou fotografie význačných osobností, které město navštívili. Když jsem se vrátil domů a vyprávěl přátelům, kde jsme pobývali,  někteří se ptali, jaká že s odpuštěním díra je to Bellagio, že jim to nic neříká. Opáčil jsem, jaká díra a vyprávěl o fotografiích slavných lidí za výlohou. Některé jsem identifikoval, ale popravdě řečeno, tváře mnohých z nich mi nic neříkali. Asi dva roky poté se mi díky jednomu dobrému známému mých rodičů, který pochází z USA, dostala do ruky v anglickém originále kniha Closing time (poté do češtiny přeložená pod názvem Zavíráme), což není nic jiného, než volné pokračování osudů slavných hrdinů Josepha Hellera z knihy Hlava XXII, odehrávající se zhruba 30 let po skončení války. Osobitý humor páně Hellerova na vás dýchá z každé stránky. A co je na tom zvláštního ? Když jsem se dostal na stránku, kde autoři píší různé poznámky a věnování, okamžitě mi seplo. Stálo tam, že celá kniha byla napsána v domě autorově ve státě Connecticut, pouze jedna kapitola v městě Bellagio na březích jezera Como v Itálii. Když jsem pak viděl fotografii pana Hellera, okamžitě jsem identifikoval jednu z mě do té doby neznámých tváří za výlohou. Letos jsem se do tohoto půvabného města vrátil. Jako kdyby se tam čas zastavil. Stejní lidé, stejný majitel zmrzlinárny. Stejná pohoda a duch pana spisovatele jako náhle vstoupil do vás. Krásné vzpomínky. Tak Ciao, signore Heller !!!!