Vzkaz všem rozhlasovým stanicím

To víte, lidi, už to není, co to bývalo! Dřív byli všichni tihle "umělci" jaksi viditelnější. Protože jich bylo pár jaksi vyvolených a ti ostatní jen paběrkovali, pokud je k tomu Janeček, Štaidl a jiní vůbec pustili. A najednou nic, nic a zase nic. A proto vzazuji všem rozhlasovým stanicím následující.

Udělejte to stejně prosím, jako jedno soukromé pražské rádio, které se věnuje jinak veskrze bigbítu a rocku. Toto rádio má občas předem koncipovaný víkendový tok hudby a povídání na dané téma. Třeba, jak jsem kdysi psal, na téma Na přání posluchačů. S tím, že ta přání musí být písemná a prosím pěkně rukou psaná, ne žádné SMS či maily. A na podzim, kolem 17. listopadu, bylo téma socialistických písní. Pouštěli tam také slavný hit pana Laufera, který oslavoval pro nepamětníky kapitána statečného Minaříka. To byste se divili, jaké poklady uchovávají archivy.

Udělejte to jednou také tak. Pusťte do éteru slavného Pavla Lišku ( ne toho fajn herce, nýbrž toho slavného zpěváka s tím téměř stálým angažmá v SSSR), tetu Helenu Vondráčkovou, Pepu Laufera, všechny ty Janečkovy ovečky od Pavla Horňáka až po Milana Dyka a Jana Cézara, Michaelu Linkovou a jiné ptáky zpěváky. A žádné poplatky z autorských práv. A jsem moc zvědavý, co na to kdo bude říkat a psát. To budou jejich fandové koukat, až jim polezou oči z důlků.

A aby televize neostrouhala nebo aby si nepřipadal odstrčená, sáhněte do svých archivů a pusťte mi Helenu z Ein Kessel Buntes, ať si zavzpomínám a jedno oko mé suché nezůstane. Nejraději to, jak zpívala s tou rockovou hvězdou NDR Frankem Schoblem.