Vědomí politické odpovědnosti

    S mnoha svými přáteli se o tom víceméně pravidelně bavíme. Ano, diskutujeme o vědomí politické odpovědnosti veřejných činitelů. Záležitosti v zahraničí tak samozřejmé a jednoznačně společensky zažité. U nás bohužel s minulým režimem vtloukaným klišé, že tu odpovědnost máme pouze my, protože nejvyšší straničtí a političtí představitelé se přece nemají povinnost zodpovídat. Pouze sevé rodné straně a ta měla jiné starosti.

Ano, odvykli jsme si a 20 let po listopadu 1989 jsme si ještě nezvykli nést svojí kůži na trh s tím, že v případě negativního výsledku budeme právě hnání k oné odpovědnosti. A tak se vesele podplácí a uplácí, krade se a okrádá, tunelují podniky a banky tak, že za chvíli už nebude co vlastně tunelovat. Pochybení politiků, které ve svém důsledku znamenají cosi blížícího se shnilého pro nás občany této krásné země. Pochybení policistů, kteří sice jsou postaveni mimo službu, ale finančně je nikdo neznehodnotí.

V zahraničí je přece naprosto běžné, že pochybí-li lékař, je suspendován ředitel nemocnice, pochybí-li policista, podle stupně možné skandalizace a podle úrovně úředníka, který pochybil, je suspendován, lépe řečeno sám požádá o suspendování, úředník od nejbližšího nadřízeného až po ministra vnitra nebo ředitele policie. V našich luzích a hájích věc naprosto nevídaná. Co já? Já nic, já muzikant přece.

Začneme se konečně přiblížovat i v tomto ohledu civilizované Evropě?