Vážím si morální síly žen

     Ano, vážím si opravdu té morální síly žen. Někdy, a říká se mi to nelehce, si musím připustit, že morální síla vůbec něco přiznat, je ženám někdy bližší než mužům. Když znovu a znovu probírám přiznání Anetky Langerové, které si vážím a fandím jí, k lesbické orientaci, musím bohužel také říci to B, což v tomto případě je souhlas s kolegou blogerem, který nemohl trefněji nazvat svůj příspěvek než tak, že se ze sexuální orientace stává bohužel politikum. Tedy to, na co mě upozorňovali mí známí a přátelé ze zahraničí, ze zemí mnohem, mnohem v tomto ohledu tolerantnějšími, než je společnost v naší zemi.

Při jedné z debat s jednou mladou a velmi inteligentní ženou mi bylo řečeno, že asi nejsem absoulutně tolerantní. Ano, přiznávám, jsem tolerantní k registrovanému partnerství. To ano. Jiné je to v otázce výchovy dětí. Ale o tom teď nebudu diskutovat.

Naše společnost najednou začala vše příliš medializovat. Na místech až nepatřičných se hrabeme v tom, zda je někdo bisexuál, jestli více nebo méně. Bohužel se určitá část společnosti vrací do doby dávno minulé, kdy lidé jinak sexuálně oŕientovaní byli na okraji společnosti. Buďme prosím v tomto ohledu tolerantní s ohledem na úroveň pokročilosti vědomí společenství lidí a konečně si uvědomme, že i toto za bývalého režimu tabu je věcí každého z nás. Nedělejme z lidí typu Anety mediální štvance a na druhou stranu, pane Hromado, z vaší orientace pomalu módní záležitost. Máme přece nárok na soukromí.

A i nadále si budu vážit morální síly žen.