Státní molochy versus Radim Jančura

Právě jsem dočetl článek o tom, že dávat další tratě panu Jančurovi je neekonomické a o případném propouštění u molochu, jako jsou České dráhy. Osobně jsem přesvědčen, že situaci v dopravě je potřeba vidět v trochu jiném světle. A týká se to i ČSAD.

Brát si obyčejné zaměstnance ČD jako rukojmí není úplně sorávné. Dráhy mají odbory, prosím, ale co víc, oni mají dokonce dva odborové svazy v rámci jednoho podniku. A co ty odbory umí, to nám názorně předvedl několikrát sám pan Dušek. A navíc, v ČD je přezaměstnanost. Co si takhle nechat udělat vnitřní personální audit a nechat si zjistit, jak je to doopravdy? A když jsme u lidí, kdo se zastane těch lidí, kteří musí kvůli práci dojíždět několik desítek kilometrů a zaměstnavatele, často zahraničního, nezajímá, jak se do práce dostanou. Takže kdo nemá auto, kterým se navíc ještě svezou další tři, čtyři a zaplatí ho dohromady, ten má asi smůlu. Vždyť pan Jančura svým způsobem státu vlastně pomáhá.

A že to jde i ve státním molochu jsem se přesvědčil před několika lety na Pacovsku, tehdy ještě okres Pelhřimov. Zdejší ředitel neváhal v létě, kdy byly prázdniny a dovolené, na spoj, který bx byl v tuto dobu téměř nerentabilní, nasadit místo velkých autobusů minibus Mercedes, který se v pohodě naplnil lidmi, kteří jeli k lékaři či si něco zařídit.

Tak co vlastně chceme?