Sex jako mediální partner života?

     Mám mnoho přátel v zemích, kde opravdu na začátku 70tých let proběhla tzv. sexuální revoluce, jejímž výsledkem byla třeba skutečnost, že v některých zemích téměř ze seznamu kriminálních činů vyškrtli znásilnění. A porno průmysl stagnoval. Když jsme společně sledovali "cvrkot" ve  zdejších vodách po listopadu 1989, říkali mi, že se u nás mnoho věcí příliš medialiizuje a některá tabuizovaná témata ještě právě z dob komunismu zůstávají pomalu dál tabu, které lechce obcházíme a pomalu ani nedýcháme, abychom obrazně řečeno nedeáždili hada bosou nohou. Místo toho, abychom opravdový důraz kladli na daleko zásadnější aspekty, které trápí a ovlivňují skutečně náš každodenní pobyt na této planetě.

První věc, kterou lze zdejším subjektům vytknout je to, že pornografické materiály se místo toho, aby se prodávaly na místech k tomu určeným, což jsou třeba erotické kluby a obchody umístěné mimo centrum měst do pasáží a průchodů, prodávají se tyto u každého stánku s denními periodiky a třeba tabákem. Další negativum je to, že se neustále probíráme a probíráme veskrze mediálně v otázkách třeba sexuální orientace známých osobností veřejného života. Jako kdyby tato skutečnost nebyla jejich ryze soukromou věcí. Ne. my se v medializaci takových často i neskutečností vyžíváme a my je zřejmě potřebujeme k dennímu životu a jejich uveřejňovatelé k zvýšení  zisku z prodeje. A s častou polopravdivostí či spíše nepravdivostí dotyčných informací si ani nelámeme hlavu. A v neposlední řadě tabu, jako je třeba masturbace, je neustále ještě dnes sirotkem bez osvěty. 

Namísto toho všeho bychom měli zpátky vracet hodnoty lidského bytí na své původní místo. Když se dnes dívek ve věku 20 až dejme tomu 25 let zeptáte, co jim na dnešních mladých mužích vadí, téměř unisono, čili jednohlasně, vám odpoví, že srabáctví. Ano, srabáctví, nechuť a bázeň se třeba byť jen náznakem zastat někoho neprávem obviněného. Je to ostuda, vážení muži a chlapi, když se vás musí před plénem, často za přinesení vlastní kůže na trh, zastat něžná žena s energií sobě vlastní. Je to ostuda a nevím, nevím co by tomu říkali prvortepublikoví elegánové třeba ze stříbrného plátna.

Muži, hlavně muži, zamysleme se sami nad sebou!!!