Romové - tak kde je jádro problému?

Opět předesílám, že nejsem rasista a budu se snažít být co nejvíce nestranný. To pro případ, že bych zase byl z rasismu ne přímo obviněn, ale napomenut pro nevhodné formulace. Povím vám zaswe protichůdné zážitky.

Minulý týden, ještě je to žhavý zážitek, jsem cestoval z Kladna do Unhoště v podvečerních hodinách a při čekání na autobus si vedle mě sedla mladá romská rodina s dvěma malými dětmi. Děti byly velmi živé, nicméně chtěly se mnou "blbnout" a bylo to jak se říká v pohodě. Jejich táta se mě zeptal, kdy jede autobus do Unhoště a dal se se mnou do řeči. Byl velmi slušný. Jeho paní mě pak slušně požádala, zda nemám drobných 6 Kč, že má jen veliké peníze a ty mi ukázala. Sáhl jsem do kapsy a peníze jí dal. Po několika posledních pražských přímo smíchovských zážitcích jsem čekal, že bude chtít ještě víc. Nechtěla. Když se se mnou loučili, ještě několikrát mi poděkovali, rozloučili se a muž ještě řekl, že až mě potká, peníze mi vrátí. Tak to bylo poprvé, co mi Rom něco takového řekl.

A dnes čtu, jak Romové české a slovenské národnosti zneužívají situace jiných a dřou je v Anglii z kůže. Vzpomínám, jak mi v Praze na Smíchově jeden pán, který mi podal pomocnou ruku, řekl, že není rasisat, je věřící, nicméně musí říci, že Romové mají tu velikou schopnost zneužívat tíživé situace těch druhých a má s tím neblahé zkušenosti.

A za všechny jeden pozitivní příklad na konec. Byl jsem na vojně s jedním z rodiny Gondolánů, Ondřejem. Byl příkladem pro osatní. Vím, nemohou být všichni Gondolánové nebo Čonkové, kteří jsou úspěšnými muzikanty. Nebo Vlastou Horváthem. Jen by si z těchto lidí měli vzít příklad.