Romové, sex, odcházející lékaři a korupce

Ne, nepomátl jsem se, nicméně jsem se rozhodl než zatěžovat a unavovat čtyřmi články, shrnu nosná témata společnosti dneška do jednoho článku a jestli se dovolíte, k tříletému výročí svého blogování a někdy i s nadhledem kritickým řečeno blokování, se trochu rozepíšu.

Romové a soužití s nimi mi nedělalo problémy na vojně, na Lužinách na sídlišti, ani nikde jinde, až do doby nedávné. Jsem schopen akceptovat jejich kulturu, svérázný, nicméně pro mnohé krásný folklór a odlišnost chování. Setkal jsem se bohužel s jejich chováním z opačného spektra pomyslné škály lidských vlastností. Dost tvrdě zneužili mého zdravotního stavu a řekli si o peníze až hrubým způsobem. A ústa měli plná toho, že jsou slušní a chtějí žít jako my. Tak milí romští aktivisté laskavě hejbněte svým nenasytným zadkem a těm opravdu nepřizpůsobivým vysvětlujte, jak se mají chovat, aby mohli, jak říkají, žít jako my. Protože i když se mi stala výše zmíněná situace v místě, kde se pohybují bezdomovci, tito naopak nabídli, jestli nechci pomoci.

Sex. Sex ovládá naše okolí. Média, internet, všechno je plné sexu. Jestli takhle vypadá moderní sexuální revoluce ve smyslu modernosti prostředí, techniky a komunikace, tak děkuju pěkně. Už aby se sex zase vrátil tam kam má, do mezilidských vztahů, do vztahu dvou partnerů a pokud si chce někdo užít jiného sexu, ať navštíví k tomu vyhrazená místa a obchody, kde si bude smět vybírat do libosti a neotravuje s tím všude včetně sociálních komunikačních sítí a pošty.

Odcházející lékaři, tedy správně řečeno odcházením vyhrožující, jestli kvůli vašemu chrabrému zastánci Engelovi, pro kterého ani už titul nemám, budu muset vyhledat jiného lékaře, protože nemocnice, kam docházím již několik let a znají mě tam, bude muse přejít na jiný provoz, pak budu požadovat vaše vyloučení z komory a odebrání diplomu a akademického titulu a je mi jedno, že jste šest let studovali. Když ani někdo nedokáže být tak tolerantní a chápavý a navíc si bere nás pacienty jako rukojmí, tak děkujeme, odejděte. A kvapem.

Korupce. Připomíná mi to vtip pana Renčína z doby tak před třiceti lety, který se zaskvěl na celé titulní straně časopisu Dikobraz. Dva muži procházejí pod velikým rozkvetlým keřem v botanické zahradě a ten jeden povídá Pane, to kvete korupce. Dnes je to spíš k pláči než k smíchu. Jako pracovník státní správy jsem zažil nejednu komisi přímo protikorupční. Sám osobně jsem byl v takové funkci, že jsem se s korupcí ani setkat neměl šanci. Na to byli jiní kanóni. I stalo se jednou, že předsedkyně takové komise byla ustanovena náměstkyní nejvyššího našeho úřadu, zřejmě aby sama zažila, co to je korupce. Skončila svojí vlastní demisí. Pokračovala jakásli partička, a pokračuje, říkající si Věci veřejné. Nicméně to zatím vypadá tak, že korupci bude muset vymýtit nejprve sama u sebe. Každý předseda partaje by si měl prohlédnout, jestli mu mezi jeho členy nerozbujela ta potvora tak, že místo keře je to už zlolajný plevel.