Rath versus Langer - jeden za osmnáct, druhý...

     Ano, stalo se to v našich politických luzích a hájích už jen takovou politickou odrhávačkou, nebo nehezkou karetní hrou, jak je komu libo, když jedna strana vyjde na světlo světa s pomyslným trumfem, druhá kontruje. Ale kontrola, jestli je rajon na takovou noční hru připraven a nastaven, vůbec není.  

Je to opravdu o obou stejné.Jenže! Nejdřív se chci slušně otázat, jestli jsou na tyto aféry naši čtenáři vůbec připraveni a je-li obviněn vrcholný člen jedné strany, neodstoupí dotyčný, ani jeho případný stranický nadřízený, naopak, chová se jako člověk, který dělá pro stranu první poslední, pracuje na umocňování takové představy a skutky provinivšího se politika smývá stoka politické špíny. A ještě se poukazuje na to, že dotyčný je vlastně oběť kampaně protivníka.

Tak je tomu i v aféře pana Ratha proti panu Langerovi. Být panem Rathem, jsem naprosto zticha, zalezlý pěkně v koutku a jsem rád, že jsem alespoň hejtmanem. A navíc, když jeho rodinu vyvraždili za druhé světové války! Brát si do úst samotného Hitlera! Naštěstí přišel červen letošního roku a pan Langer si sám naběhl. Pověsit na zeď ministerské kanceláře fotografii Felixe Dzeržinského, šéfa ČEKy, masového vraha, to je politická sebevražda. Ale ve výsledku je to to samé. Politik zůstává jako klasický český bilak, který neodprejskne a neodprejskne, a tak pěstuje pocit, že člověk český voličský je mu veskrze opravdu jen a jen pro srandu. A není? No opravdu, jeden za dvacet a druhý bez dvou za dvacet. A lékařské diplomy jim samozřejmě zůstaly.