O tom, jak si mobilní operátoři dovolují

A často nás mají i za blbce. Následující příběh se opravdu stal a stal se přímo mě. Píšu ho proto, aby se jiní lidé vyvarovali obdobných chyb a aby bylo jasno, že není některý operátor lepší a jiný horší. Všichni mají máslo na hlavě.

Přátelé mě před Vánoci požádali, abych jim pomohl synovi koupit nový mobil a rovnou ho i vyzkoušel. Slečna ve firemní prodejně Vodafone v centru Prahy byla ochotná, takže jsem mobilní telefon zakoupil a před odchodem jsem byl ještě s úsměvem upozorněn, že do 30 dnů mám právo telefon vráti, aniž udám důvod.

Netušil jsem, že toho hned využiju. Druhý den jsem tam byl, protože telefon prokazatelně nebyl nový. V paměti telefonu bylo 90 mně naprosto cizích kontaktů. Nicméně smůla, protože spadl počítačový systém a tak jsem zase den čekal.

Další den se mě jiná slečna zeptala na důvod vrácení. Opáčil jsem, že nejsem povinen jej sdělovat, nivcméně, aby mě neměli za nezdvořáka, řekl jsem, že telefon není nový. Urazila se a řekla, že společnost Vodafoe prodává zásadně nové přístroje. Po argumentu s kontakty se šla poradit zřejmě s vedením, co má se mnou dělat. Vrátila se a špitla, že nemá dostatek hotovosti v pokladně. To už jsem viděl hodně rudě. Nakonec jsem vzal jiný model a nějak jsme to ukončili.

Vyhýbám se tomuto obcchodu na sto honů.