Nevěra jako pomsta

    Ano, nevěra není opravdu jen tak, jen něco náhodného a nahodilého, jak by se často mohlo zdát. Že jsou muži veskrze ješitní, o tom už se popsalo nějakého papíru! Jistě, v této oblasti lidského konání jsme my muži opravdovými přeborníky. Ale co se pomsty týče a hlavně její důmyslnosti, v tom jsou ženy mistry nad mistry a nepřekonatelnými intrikánkami. I tento způsob odplaty se mě dotknul a proto jsem se rozhodl o tom trochu napsat.

O rozdílu mezi psychickou nevěrou a fyzickou nevěrou už také bylo leccos sepsáno. V rámci psychické nevěry se sice žena dušuje, že mezi ní a jejím přítelem nic není. Tedy fyzicky. Může a nemusí to být pravdou. V mém případě narazila žena na muže, který se v jejích očích jevil jako nešťastník, jehož žena skončila v psychiatrické léčebně a jemu teď přece musí někdo pomoci, když je na všechno vlastně sám! Už si ale ve svém soucítění neuvědomila, jak trpí její vlastní děti, které její stavy odnášely ve formě nálad, zvýšeného hlasu a věčného vyčítání. A prozření, že viníkem všeho, tedy i umístění manželky v léčebně, byl vlastně onen muž, přišlo bohužel pozdě.

Ona byla někým, koho jsem potkal po rozvodu. Vypadalo to nadějně. Po pouhém týdnu známosti mě pozvala k sobě domů na víkend a už asi tušíte, jak to dopadlo. Jenže v tom něco chybělo. Něco hodně důležitého. Láska. Když jsem jí po víkendu volal, kdy půjdeme na tu večeři, nebrala telefon. Zmohla se na prostý mail o tom, že mi ublížila, ale že to byla jen pomsta příteli. Aby se chytil za nos. Naštěstí to rychle přebolelo.

Spletité jsou lidské osudy.