Není mi líto politiků

     Tak jsem zase slyšel názor v tom smyslu "To je mi líto toho Radka Johna a Saši Vondry, oni ledva na úřad vstoupí a navíc ještě vlastně nejsou ani členy legitimní vlády, a už musí řešit takové problémy, jako jsou povodně a záležitosti s tím spojené". Odpovídám jednoznačně: Ne, není mi politiků líto!

Líto mi může být malého dítěte, které shodou nešťastných událostí přijde o své rodiče během živelné pohromy. Ale politici? Ti si tuto cestu vybrali dobrovolně s vědomím odpovědnosti a služby věcem veřejným. To je pořád budeme omlouvat, vodit za ručičku a  hmouřit oči? To budeme drátovat a flikovat děravou legislativu jakýmsi občanským příspěvkem na případné povodně?

Ne, tím jen budu podporovat výsledný alibismus. Alibismus, který zvláště u politků nesnáším, protože zbavovat se odpovědnosti za svojí činnost v politice pokládám za čin hodný zbabělce. A právě taková událost, jakou jsou povodně, ukáže stejně jako v běžném civilním životě, za co vlastně stojím a co lze ode mě očekávat. Samozřejmě jsem pro solidaritu a rád pomohu lidem, kteří ne vlastní vinou prožívají trauma a bolest. Tím ale nemíním krýt neschopnost někoho druhého.

Takže, není mi líto politiků.