Něco o Martině Sáblíkové jako obchodním artiklu

     Je mi to velmi trapné Martinu Sáblíkovu přirovnávat k něčemu takovému, jako je obchodní artikl, nebo chcete-li značka, ale musím, opravdu musím sáhnout k tomuto přirovnání.

Ano, v zimních sportech jednoznačně vládne lední hokej a lyžování. Ale co si budeme povídat, výsledky nic moc. Lední hokejisté na Euro hockey tour jednoznačně propadli, a to ještě mluvím slušně. Lyžaří na domácím světovém šampionátu, to bylo jen stříbro trápícího se Lukáše Bauera, který tak zářil v minulé sezóně. Jenže, kde že loňské sněhy jsou? To Martina Sáblíková je na svůj věk už stálice a možná že takové velmoci rychlobruslení, jakými bezesporu jsou Nizozemí a Německo, by po ní sáhli všema deseti. A my? Chovám se k ní více než macešsky. Výsledky nemá jak na houpačce, o čemž svědčí jak loňská, tak i letošní sezóna ve svých výsledcích více než jasně. A ona chudák musí trénovat v zahraničí. Doma nemáme žádnou vyhovující plochu, sponzoři také nepřekypují vstřícností. Přitom ona je příslibem možná číslo jedna pro následující olympijské hry v kanadském Vancouveru! Na posty nejvyšší. A to to snad necháme dojít tak daleko, že jí někdo nabídne emigraci do výše zmíněné velmoci, aby dostala podmínky té nejvyšší světové úrovně. Kdy už se konečně tady chytí někdo za nos? Už aby to bylo, olympiáda se kvapem blíží.