Něco málo o školném a dotacích na studenty vysokých škol

    Neznám školu, která by nepotřebovala dotace. Zvlášť ty vysoké a zcela chápu jejich potřeby. Investice do nových technologií, vybavení učeben a knihoven, potažmo režie na provoz budov a kolejí. Komerční využití kolejí v době, kdy jsou studenti na prázdninách je sice hezká věc, ale problém určitě neřeší.

Prvním problémem jsou dotace. Zastavím se u lékařů. Tam je rána hodně bolavá. Nechápu kraje, že se k této záležitosti nedokážou postavit čelem. Vždyť je přece i v jejich zájmu, aby právě zdravotnický systém v kraji bylo bezchybně fungující soukolí ku prospěchu nás pacientů. Místo žabomyších válek hejtmanů na jedné straně a nemocnic na straně druhé by ku prospěchu věci bylo, kdyby kraje jednozdnačně buď převáděly přímo část dotací ze svého rozpočtu, určené na vzdělání budoucích lékařů, na školy a zároveň vytvářely soubor sociálních a ekonomických stimulů pro tyto lékaře. Například půjčky na bydlení a vybavení ordinace. Jinak dojde ke zhroucení systému již na úrovni praktických lékařů a stomatologů. A situace je víc než varující. Trochu podobná situace by mohla být i u jiných potřebných profesí. Ale u lékařů je nejviditelnější.

Druhým, neméně závažným problémem, je otázka školného. Vstupní poplatek při přijetí studenta na vysokou školu, jakási vinkulace, je sice dobrým krokem, ale také ne úplně řešícím situaci. Co kdyby se zkusil najít kompromis se systémy v Německu resp. Japonsku? V Japonsku firmy a instituce vypisují stipendia, v jejichž rámci platí za studenty buď část jejich studia nebo speciální zkoušky v oborech, které budou v budoucí praxi potřebovat. V Německu pak platí, že zkoušky, které dejme tomu nezvládnete složit na tři pokusy, si bude student muset připlácet. Ale tento krok by měl být především motivující pro studenty, aby se snažili zkoušku co nejdříve zdárně absolvovat. A navrhuji právě s kraji spolupracovat na stipendiích a jiných bonusových programech.

Uvědomme si konečně, že investujeme do budoucnosti!