Nebojme se udělovat veřejně prospěšné práce

    K napsání této úvahy mě přivedl můj nedávný blog o různosti městských policií a jejich kompetencí a také případy hyenismu a rabování v době současné a povodňové, pro naší zem a lidi nesmírně těžké. Nejprve mi však dovolte, abych se alespoň touto cestou omluvil příslušníkům Městské policii v Unhošti. Křivdil jsem jim.

Dnes jsem měl konečně chvíli čas nejen se dívat na jejich činnost v reálu, ale i poslouchat jejich každodenní problémy. Ono je to pro kritiky veskrze jednoduché je kritizovat, když mají jen omezené kompetence. To máte tak. Máme tu i služebnu Policie ČR, jenže už jde nějak mimo naše chápání, co dělají a co ne. Jen se potom z agenturních zpráv dočtete, že velitel zdejší služebny a jeho zástupce jsou Inspekcí k tomu určené v případu podezření z překročení služebních pravomocí. Na koho se mám tedy s důvěrou obrátit, když Městská policie místo toho, aby mohla k případům opravdu nutným, řeší anonymní udání neustále jednoho člověka z jedné ulice, který neustále jen prudí a prudí. Jsem zvědav, co s tím mohou měští policisté vůbec dělat, když je to třeba udání plané.

A co s člověkem hyenou, který za plného vědomí si právní odpovědnosti jde za záplav a rabuje a krade v objektu, který musel být nutně evakuován. Vždyť zneužívá lidského neštěstí a ještě se málem vysmívá. Co s takovou cháskou. I když ve zkráceném správním řízení, co asi dostane za trest? Jen něco málo? Ne, to nejde, je to doba výjimečná a stav by měl tomu odpovídat i ve vztahu k takovým individuím.

Nebojme se a nepřeceňujme urážlivost veřejných prací. Jen ať pěkně všichni vídí, kdo mezi námi žije.