(Ne)milí politici, dělejte něco konečně!

    Už bych to měl psát bez závorek, protože politici jsou, a to nejen poslední dobou, spíš v nemilosti. Jen současná vláda Petra Nečase, je spíš v milosti. Nevím, jestli bychom jí neměli nazvat Vládou politické vydíratelnosti nebo spíš Vládou politické neschopnosti.

Současná politická garnitura žehrá na to, že není legislativního pravidla odvolatelnosti a dělají si z nás a prosím pěkně, za naše peníze, o které nás ještě okradou, slušně řečeno srandu,a to zatím pořád beztrestnost a my jim to trpíme přinejmenším tak, že nejdeme k volbám. Naprosto frustrovaní, abych zase použil slušné slovo, tím vším. A otráveni. Jenže na rozdíl od těch, co pančovali alkohol, ti výše uvedení mají ještě navíc poslaneckou imunitu.

Je to jako na kolovrátku. Když už vyhrají volby levičáci a ihned po vítězném ryku vyřvávají, jak zase vyvolají divadelní představení hodně podobné šmíru a odpadu, veskrze o odvolání vlády, a jak jsou ihned připraveni vládnout. jedno jestli rudí nebo oranžoví, tak už si člověk říká, konečně to dokončete a ukažte, jak jste připraveni vládnout. Tak se ukažte!

A ono zase nic. Johnovi a jeho politickému okresnímu přeboru je najednou vláda menší zlo než navrhované úpravy sazby DPH, komunisti také couvají, tak o co vlastně jde? Šaškárna, divadlo, na které by i na ochotníky nikdo nechodil, a my jim to pořád trpíme. Ne, možná to bude strach vládnout, a oni přece si chtějí v té politice něco užít, nahrabat si pořádně, pokud možno do důchodu. To víte, trafika nejasná, těch, co by jí chtěli, je hodně. Jak hezky napsal pan Vít Olmer, chovat se k sobě už neumíme a politická kultura? Co to je? Hlavně že se nažereme, máme co do huby, voliči nám můžou... A ještě si nahrabeme pěkně na stará kolena. 

Já věřím v boží mlýny. Politici, už konečně něco dělejte, a nemyslete si, že na vás nedojde!