Naši fotbalisté - amatéři s profesionálními smlouvami

     To zase byl výprask, no dobrá, stane se, řeknete si. Takovému skóre se nevyhnuly ani tak slavné kluby jako Bayern Mnichov a Real Madrid. V jejich případě by se dalo říci, že to bylo kruté, protože oni si příště dají velikánský pozor, aby se to neopakovalo, neb jejich chlebíčkem obživným je veskrze fotbal a mohlo by se stát, že hráči i vedení mužstva bude bez angažmá. Jenže my nežijeme ani ve Španělsku, ani ve Francii, ani v Německu, ale v Česku.

Takže co říci jako vzkaz panu Karlu Jarolímovi, že je to kruté. Ano, kruté možná pane Jarolíme, ale nic jiného než pravdivé. Jak zní název jedné z písní skupiny Metallica. Sad but true. Smutné, ale pravdvivé. Hodně pravdivé. Krutě pravdivé. A kdyby vedení jednotlivých týmů, hrajících špičku naší fotbalové ligy, bylo alespoň trochu soudné, zjistilo by, zvláště pak lidé s právnickým vzděláním, jako je sám pan Ivan Hašek, jak vůči jiným pracujícím lidem jsou fotbalisté nadhodnoceni. Ano, společnost je tak nastavená, společnost si to žádá, aby sportovci v takto oblíbených odvětvích, jako nesporně fotbal a hokej jsou, byli plnými profesionály s luxusními podmínkami. Dobrá. Ale ať také podle toho hrají a vystupují mimo hřiště.  Jak se říká na úrovni výše svého platu. Protože jinak jsou to amatéři s profesionálními smlouvami a podmínkami ke sportování, tedy svému koníčku. Pak by ale nezbývalo nic jiného, než je rozpustit a na jejich místa povolat fotbalisty třeba ze záloh a farem těchto mužstev. Co my víme, třeba právě mezi nimi je takový nový Nedvěd, Koller, Rosický a jiní.