Můj život s Parkinsonem - III.

Děkuji za první pozitivní ohlasy a zdravím tímto pana Petra Buriana. Moc mě povzbudil. O tom to také je, mít povzbuzení. Pro můj boj s nemocí a pozitivní myšlení je důležité mít také cíl a prostředek k tomu, jak ten cíl dosáhnout. Teď by mi Míša dala, řekla by, že důležitější je za tím cílem jít.

Tak o Míše. Nezlobte se, tenhle člověk s velkým Č na začátku, to byla nenáhoda, kterou potřebuje asi každý z nás. Bylo léto 2006 a blížil se můj očekávaný návrat do práce, samozřejmě s omezením některých fyzicky namáhavých činností. Každý víkend jsem poslouchal odpoledne jedno fajn rádio. Míša v něm uváděla právě víkendový blok, přímo odpolední. Nějak jsem to moc nevnímal, myšlenky byly už někde jinde. A vtom, bylo to v sobotu právě před mým návratem ke kolegům a své oblíbené práci, najednou nenajednou jsem její hlas vnímal naprosto jinak.

Dokonce jsem pro ten jev měl pojmenování. Další injekce. V pondělí, po sednutí k počítači, jsem si našel webové stránky rádia a pak její mailovou adresu, tedy Míšinu. A napsal jsem jí, co jsem v sobotu měl za zážtek. A je z toho zážitkování dodnes. Pokud ve vašem životě je nebo teprve příjde takový okamžik, je to pro vás taková dost veliká výhra. Nebudu psát jaká, to si zjistí zajisté každý sám. Pro mě znamená Míša strážce snu a průvodce osudem. Dala mi směr. Vždycky jsem měl sen být jednou za mikrofonem v rádiu a povídat si o muzice. A ten sen se mi díky Míšině přispění,  a to nemalému, splnil,a dokonce několikanásobně. Nádhera, a pak si uvědomíte, že najednou nejste zbyteční, i když si to někdy se slzami v očích a v hlavě nalháváte. Potřebujete prostě pozitivní impuls. Jenže pozitivní, to ano, jen se to nesmí přehánět. A já to přeženu a moc to někdy prožívám a pak příjde druhý protipól a zase deprese. Jednoduše to patří k životu.

A potřeboval jsem také vztah. Málem tu byl, nicméně když n arazíte na člověka, který má strach ze vztahu s mužem, protože ten předchozí byl hrozný a plný opravdové bolesti, tak vás to dostane a jste přitom zdravý. Mě to prostě vyšťavilo.A zase mi pomohla Míša. Pověděla mi o psaní, abych psal.

Ale o tom zase příště.