Moje setkání, tentokrát s panem Špidlou

     Říkám si, konec s vážností, napíšu také něco lehce s nadsázkou. Vzkazoval jsem panu Paroubkovi, ať si vezme lekce běhání od pana Špidly nebo pana Roučka, ti že nohy využívají tím správným způsobem, tak tedy o setkání s panem doktorem Špidlou.

Když byl Vladimír Špidla ještě ve funkci ministra práce a sociálních věcí, často jsme se o víkendu, speciálně v neděli, potkávali při kondičních tréninzích v oboře Hvězda. Rozdíl mezi námi dvěma byl ten, že tratě, které jsem běhával já, byly nepoměrně kratší než ty, co běhal pan Špidla. Vždycky neopomněl odpovědět na pozdrav a pokud jsme běželi společně několik desítek metrů, došlo i na pár slov, třeba o sportu. Kouzelné na něm bylo to, že stejnou teplákovou soupravu jsem kdysi nosíval na vojně. Ta asi musí pamatovat, říkal jsem si často ! To mu třeba k narozeninám nemohou koupit jinou ? I vyprávěl jsem mladým atletům z našeho oddílu o tomto setkávání, ale nikdo mi to nechtěl věřit. Mysleli si, že je to jeden z mých častých vtípků. Nicméně několik děvčat a kluků v juniorském věku jednu neděli se mnou vyběhlo právě do Hvězdy, kam to od nás nebylo moc daleko. V jeden moment se většina oddělila, protože děvčata údajně měla dost a pod dohledem jednoho z juniorů a zároveň mladších trenérů, se šla vyklusat. My dva s druhým z těchto mladších trenérů, že si ještě dáme jedno dvě kolečka. A právě v tom druhém jsme potkali pana Špidlu. Zase se usmál a pozdravil a prohodil pár slov. Petr na mě koukal s údivem, že mi tedy už věří. Doběhli jsme k hlavní bráně, kde na nás čekal zbytek skupinky. Provedli jsme pár uvolňovacích cviku, když vtom se blížil znovu Vladimír Špidla. Petr pronesl schválně nahlas, aby to slyšek, směrem k druhému trenérovi něco v tom smyslu, že se blíží můj oblíbenec. Pan Špidla se na nás zeširoka usmál svým nenapodobitelným úsměvem, gestem se rozloučil a běžel dál. Doufám, že uznáte, že to bylo daleko příjemnější setkání než s panem Paroubkem. Ať byl politicky jaký chtěl, jednání měl skromné. Tak zdravím do Bruselu, pane doktore !