Medvědí služba odborářům

Z jedné strany nazýváme odboráře lůzou, házíme je do jednoho pytle a to není dobře. Nicméně, dobře není ani z druhé strany nazývat lidi s vyššími příjmy a majetkem také lůzou. Co kdybychom na chvíli zapomněli na slovo lůza a vrátili se ke klasickému a hlavně vstřícnému dialogu?

Nazývejme ale problémy správnými jménx. Jak se odboráři jako takoví, běžní, pracující lidé se svými kařdodenními problémy smíří s faktem, kdo je vlastně v jednání s vládou zastupuje? Demokraticky jste si ho zvolili, Prvním problémem našich odborářů je skutečnost, že se nechali zpolitizovat. A oni za vidinu toho, jak to těm modrým ptákům ukážou, si dokonce nechají mrzkým obulusem zaplatit to, že půjdou do průvodu a hurá na Strakovku.

Pan nejvyšší odborář, ani na méno mu nemohu přijít, v rozhovoru pro Právo vykládal své sáhodlouhé litanie o tom, jaký kdo je z ODS vyjednavač a jak je vstřícný kompromisům. Sám ale zapomíná na to, že kdyby se v televziním vysílání objevil, jak řve sprostě na ministra, který nemá ani čas neustále něco vykládat a dokazovat, tak byc musel počítat s  vyhlášením embarga  na jakýkoliv další dialog s  odboráři. Jakýkoliv. On i jeho souvěrci z vedení svazu, o jehož nezávislosti se už vůbec nedá mluvit, tak sami spadli do okresního přeboru.

A poslední vsuvka. Odboráři se rozčilují nad tím, jak asociální je vláda. Nechť si dají někdy tu práci a přečtou si výplody nejvyšších bossů ČSSD. O tom, co je in a co out, co je trendem pro oblečení na golf atd. atd. etc. Věci naprosto potřebné pro odborářův každodenní život. Pod rouškou sociálního cítění a proklamované podpory pracujícím se skrývají prachobyčejní farizejové.

Kdy už jim to konečně někdo přestane baštit?