Marně hledám slova, pane Václave Havle

Marně hledám slova, v jeho případě opravdu nevím, jaká použít mám, vše se mi zdá tak nepravdivé, snad jsem se probudil z tak absurdního snu, ať mě někdo štípne. Ne, nikdo nepřichází. Jen odchází...

Jak by to řekl jen on sám na obhajobu druhých? Každý má své místo v historii a i pan Gorbačov a Ševarnadze ji měli a mají v boji za konec studené války a za svobodu.

I vy jí máte, rytíři slova, rytíři boje za jeho neustálou svobodu. Vy, který jste se nebál tolikrát postavit nesmyslnosti a krutosti moci, vy, který jste neváhal vzkázat kdykoliv, že tu jste a nikdo, nikdo vás nepřinutí shrbit se před diktaturou srpu a kladiva. Vy, který vždy dokázal odzbrojit tváře těch největších mocipánů  tohoto světa.

Jednou, šli jsme se podívat na novou hradní stráž. A náhle jste se zjevil dva metry od nás v davu, usměvavý a pozdravil jste se s námi. Vždycky jste zůstal vzdálen nesvobodě, vždycky jste dokázal najít úsměv a pochopení.

Nemám dalších slov, pane Vávlave Havle, z hradu, z Hrádečku. Svobodný v nás vždy a navždy zůstanete!!!! Čest vaší veliké památce.