Mám strach chodit venčit psa

      Ano, bylo mi lékařem doporučeno, abych si pořídil psa a chodil s ním na procházky. Žiju sám, tak jsem využil toho štěstí, že jsem se přestěhoval do kidné části Prahy a skutečnosti, že pejsek mých domácích se stal mým kamarádem a pravidelně vyžaduje procházku po své obvyklé trase. Idylické, že? Bohužel, bylo. Po tom, co se přihodilo mým sousedům, také pejskařům, se už pomalu bojím s Tobym chodit ven.

Co jsou platné vyhlášky, když jeden majitel psa, přímo pitbula, je nedisciplinovaný. Co jsou platné vyhlášky, když je arogantní majitel hrubě ignoruje. Bohužel, mí sousedi, vyhlášek znalí a disciplinovaní, takového psa, navíc bez košíku, potkali. Pes se své paničce vytrhl a psa sousedů napadl a ošklivě zranil. A majitelka pitbula? Místo toho, aby se omluvila a nabídla majitelům napadeného psa odškodnění, tedy náhradu poplatků za ošetření a léčení, o potvrzeních nemluvě, přejde do nepochopitelného protiútoku.

Nejsem kynolog, ale vím, že pro napadeného psa to může znamenat doživotní trauma. A takovou škodu vám nikdo nenahradí. Potkal jsem kdysi pána, majitele retrívra. Hodný pes. Jako štěně jej ale napadl velký pes a on si to trauma nesl tak, že když viděl velkého psa, okamžitě útočil. Malé psy nechal být. Ano, pes je tvor inteeligentní, ale je takový, jak si ho vychová jeho majitel. Tady už neplatí jestli bojový či nikoliv.

Asi těžko zakázat v demokratické společnosti někomu takového psa chovat. Neměla by třeba městská policie mít i v tomto ohledu větší pravomoci a ne trestat jen znečištění chodníku? A když už se taková událost stane, mít možnost zavolat právě hlídku městské policie a ne zdlouhavě čekat na státní? A okamžitě vše navrhnout na přestupkové řízení. Myslím, že strach tu už byl.