Kuřáci, nechť vůle ve vás zvítězí!

   Kolem mně samí chytráci. Jeden si nechal zázračným lékařem odněkud z východu s odpuštěním sáhnout na hlavu  za nějakou tu stovku a měl okamžitě přestat hulit. Druhý si koupil všemocné náplastě s obsahem nikotinu a měl co nejdříve také přestat hulit. A vůle? Nikde nikdo. Pak jsem potkal na obědě dva sympatické chlapíky, kteří u nás lakovali okna. Řekli mi, že dokud myslím na to, kolik dní nebo měsíců už nekouřím, je to pořád ve mně. Pokud se dostaví krize, než si vyndám cigaretu z krabičky, přejde mě to. Tak jsem to zkusil a řekl jsem den ze dne "DOST!!!!!" A představte si, ono to funguje!

Už ani nemyslím na to, jak je to dlouho, co jsem přestal hulit. Pár krizí přišlo a hned zase odešlo. Voni ti kluci snad měli pravdu. A hlavně měli pravdu o té vůli.

Mé dvě kolegyně jsou ženy různé. Jedna to zkusila, a také našla svojí vůlí recept. Druhá mi pořád říká, že se mám, když jsem zřejmě přestal. Tak jsem jí řekl, ať to zkusí taky, že tu vůli určitě také má. Zatím nepřestala.

Co mi ale pořád leží v hlavě je to, jak na kuřácích pořád někdo vydělává. Tu stát, který shrábne spotřební daň z tabákových výrobků a alkoholu. Tu nějací zázrační Ukrajinci, kteří by měli nejdříve zřejmě sáhnout na hlavu sami sobě. A v neposlední řadě samozřejmě výrobci různých nikotinových žvýkaček, náplastí a já nevím čeho ještě. Takže kuřáci jsou také pěkný byznys. A jak mi říkal kamarád, ty náplastě také nic moc na pomoc. Tak, kuřáci, je to jen na vás a na vaší vůli. Abyste to dokázali. A ono to jde. A stát, stát ať si pak hledá ty peníze někde jinde. Ať třeba zavede ostrý režim sexuálním pracovnicím.