Kouzelné slovní hříčky

    Pro odlehčení mi dovolte se zamyslet, jak někdy mohou být kouzelné slovní hříčky v rozhovoru dvou pánů. Jeden z nich mluvil česky a druhý italsky. Čili dva absolutně nepříbuzné jazyky.

Dotyčný pán, cestující služebně za bývalého režimu do Itálie se jmenoval Otto Černý. Řeknete si, nic zvláštního. Ale! V té době jsme museli při takových cestách vlastnit víza dotyčné země, a to na  nezbytný počet dnů. A pan Černý jel na osm dnů. V italštině se to vyslovuje "otto džorni". Už vám asi svítá, viďte? Když náš pan Černý přijel na hranice, odevzdal ke kontrole svůj pas. Italský celník zkontroloval identifikaci a našel stránku právě s vízy do Itálie. A zeptal se "Otto džorni?" A dostal odpověď, "Ne, já jsem Otto Černý". Což se několikrát opakovalo, až pan Černý zjistil, o čem je řeč. Hm, jak kouzelné. Asi si dokážete, ti, kteří něco ví o angličtině, kolik si toho užil v zahraničí můj táta. Když se jmenujete Čech. Na jedné stáži ho každé ráno vítali kolegové větou do češtiny přeloženou "Pan Čech kontroloval šek". Také kouzelné! Hezký a usměvavý den!