Jsem s vámi pane Kundero aneb estébáci pěkní ptáci

Tak ikona naší literatury a nositel řádu rytiř čestné legie za literaturu ve Francii a udavač ? Povím vám svůj příběh, který s panem Kunderou zdánlivě nesouvisí.

Na přelomu 70tých a 80tých let jsem naroukoval na vojnu do krásného města Klatovy. I přes svůj politický profil jsem služil fešáckou službu na štábu. Přibližně po 14 dnech on nástupu si mě zavolal náčelník štábu a sdělil mi, nechť jdu do kanceláře přes chodbu, že tam na mě čeká. Prý si mě chtějí prověřit, jestli mohu mít styk s tajnými dokumenty. ANi jsem nevěděl, komu se mám zařadit, protože všichni pánové byli v civilu. Začalo to téměř křížovým výslechem včetně dotazů na můj pobyt v zahraničí. Na konci se mě ten pán zeptal, jak je to s korespondecí mého otce s kapitalistickou cizinou. Když jsem mu odpověděl, tak řekl něco v tom smyslu, že je to asi výmysl. To bylo první varování, že na nás asi někdo v bydlišti donášel. Pak si mě vzal do parády jeden mladší a chtěl po mě životopis v angličtině. To mělo pro mojí další službu významný dopad. U útvaru byl takový jëden člověk, oficiálně se mu říkalo orgán VKR,  pro nezasvěcené vojenské kontrarozvědky. Stejně jako ti pánové, co mě měli v parádě. A tenhle člověk si mě párkrát pozval, prý potřebuje angličtináře a on je němčinář. Začalo to přípravou jednoho z jeho kolegů na zkoušku z angličtiny na vysoké škole a končilo překladem dopisu jednomu z vojáků k útvaru z daleké Kanady. Ten jsem odmítl po přelétnutí očima přeložit, protože šlo o velmi osobní dopis. To jsem mu řekl a naše "spolupráce" skončila. Až na konci vojny se mě zeptal, jestli nechci vstoupit k nim. Samozřejmě jsem odmítl. Až po letech jsem byl vyveden z omylu, že kontrarozvědku řídilo ministerstvo obrany. Tento orgán řídilo totiž vnitro. A co když jsem se někomu nelíbil a jsem v záznamech jako udavač. Ostatně i Cibulkovy záznamy byly zaručeně pravé, že ? Kdo mi tedy zaruči, že pan Kundera je udavač. A když se jeho vina neprokáže, kdo se mu omluví ? Ono nařknout někoho v naší zemi je velmi jednoduché. Ale omluvit se, že ?