Jaké je to mít kolegy se šestým smyslem

Je žena, která je mi nade vše, mám dvě krásné děti, mám kamarády, kterým mohu věřit. Tak co mi vlastně ještě může scházet? Od včerejška vím, že mám i kolegy s jakýmsi šestým smyslem. Úžasné! Zvlíšť pro týmovou spoluptáci. Posuďte sami.

Oba dva jsou mladší než já. Znám je řadu a neustále mě překvapují. Kolega například tím, že se odněkud vrátím, nálada nic moc a ejhle,  na stole mám čerstvou kávu. Tedy to, na co jsem celou dobu myslel!

A kolegyně? Tu znám 15 let. Spolehlivá. Vždycky tam, kde člověk potřebuje. Ale včera, z toho pořád ještě nejsem tak úplně "svůj". Co se stalo? Problémy se zády, najednou se vám zdá, že se ani nepohnete. Nebudu zdržovat podrobnostmi. Pro léky se mi zastavil syn. Tedy nejprve samozřejmě pro recept. Když se vrátil, jen mi řekl, že se mám zase někdy objednat na důkladné vyšetření k paní doktorce. S jeho pomocí jsme pak nakonec odjeli domů. Pořádně se mi přes noc ulevilo a já ráno vyrazil do práce. Udělal jsem nejnutnější rutinu a že zavolám na ambulanci a objednám se. Nikdo to nebere. Podruhé, potřetí. Říkám to kolegyni. Dává mi lísteček. Odpovím, že telefonní číslo na ambulanci znám už nazpaměť. Kolegyně i špitne, že si už včera dovolila bez mého vědomí mě objednat. Když mi řekla termín, spadla mi brada. Přesně,  jak jsem potřeboval! Aniž jsem cokoliv řekl! To tedy mám štěstí víc než rozumu! Tak Romčo a Martine, díky!