Jaká nezávislost, když je všechno zpolitizované?

   Jak mám věřit v dlouhodobě politiky slibovanou nezávislost všech možných institucí na různých úrovních v této republice, když jsou stejně loutkami v rukou politických partají z celého spektra naší scény? A můžou mi mazat med kolem pusy a stejně mi jí nezalepí!

To se pořád říkalo, spíš prášilo, o tom, jak v armádě, policii a jiných institutech založenýchl na principu nezávislosti nebude smět nikdo ze špiček být v politické straně. On ani nemusí. Vedení jakékoliv vládnoucí i nakonec opoziční partaje si vždy najde nějakou obezličku, jak toho sobě správného člověka najít a přizpůsobit cílům partajním.

Politické šachovnici se někdy říká vysoká hra patriotů. U nás platí spíš vysoká hra demagogů a populistů v různém převlečníku. A tak si klidně nový ministr vnitra z jedné mocensky zamindrákované partaje klidně dosadí svého člověka na místo policejního šéfa. A další z demagogů, pan kardinál, přeběhlík z  partaje do partaje, přece nemůže zůstat pozadu a tak kuje pikle a kuje pikle a servítky si nejen do úst, ale i do rukou nebere a běda, jak mu to připomenete. To by se i divil sám sir Churchill a červenal, kdyby slyšel ty jadrnosti jazyka mateřského.

A když jsme u těch jadrností, stejný kalibr používají v boji proti vládě a mocným tohoto státu i takové, ejhe nezávislé v názvu, v praxi pak skutečnost je jiná, i odbory. A doprovázeni mocným davem, chtějí si také vystřelit ze své Aurory na Strakovu akademii. Jak jinak by se mohli zapsat do povědomí bossů svých chlebodárců z řad populistické opozice tak, že skončí jednou v senátu?

A blíží se nám i Prague Pride...