Jak by asi dopadli pánové Čapek či Vančura, kdyby přežili válku?

     Nemíním tímto malým zamyšlením mluvit do řemesla slovutným znalcům české literatury, ať historiků či vědců literárních a znalců jazyka českého. Jen jsem si dovolil trošíčku zafabulovat o tom, jak by dopadli velikáni české literatury pánové Karel Čapek a Vladislav Vančura, kdyby se dožili konce 2. svétové války.

     Pan Čapek by zřejmě byl označen za pravicového intelektuála pracujícímu lidu nebezpečného, takže by asi byl nucen jako řada dalších našich významných osobností takového smýšlení,  společně se svým bratrem Josefem, emigrovat směrem na západ. Ale to v případě, kdyby tam neemigrovali hned po obsazení naší země nacisty. Asi ne, neboť jak známo, vlast jim byla nade vše, když Josef zemřel v koncentračním táboře. A Vladislav Vančura? Ne, on nebyl komunista! On byl levicově smýšlející. Jinak by asi těžko byl jako pravidelný "pátečník" zván do Lán na posezení s T.G.M! On levicově smýšlel a  to je na hony se lišící. Ostatně soudruzi takto oznámkovali, tedy "komunistický" pomalu i Jiřího Wolkera nebo Fráňu Šrámka! No ale zpět k panu Vančurovi. Toho by možná označili za pomýleného, možná by ho jen nechali žít bez možnosti vydávání. Pokud by se bránil, zřejmě by si na něj něco našli, aby s ním a jeho skupinou byl zaveden monstrproces. Byl by asi rád, kdyby "vyfasoval" v uvozovkách "jen"  několik let pracovního tábora s ostatními "nepřáteli"  režimu. A oba s Karlem Čapkem  by byli na indexu a tudíž z čítanek vyškrtnout až do roku 1989! Prosím, berte toto jen jako soukromé zamyšlení nad osudy oblíbených autorů. Děkuji. A pány vědce prosím o shovívavost. Také předem děkuji.